Vloni na podzim ve Strmilově na Jindřichohradecku investor nabídl plán, který se zastupitelům zalíbil. Dokonce už podepsali smlouvu. Městečko s 1 400 obyvatel v něm dostalo záruku, že dostane jednorázově milion korun za jeden stožár a potom 130 tisíc korun ročně. Přesto se stavět nakonec nebude.
„Kvůli nespokojenosti občanů jsme vyhlásili referendum, ve které stavbu zamítli,“ uvedl starosta Martin Novák. „Nejčastějším důvodem byla výška větrníků a další kolující mýty,“ okomentoval.
Podobně skončil projekt u Rožmberka nad Vltavou na Krumlovsku. Jihočeši nejčastěji kritizují výstavbu turbín kvůli narušení krajiny. Bojí se také stavění na Šumavě či v Novohradských horách. Obavy se týkají hlukové zátěže, stroboskopického efektu a možného vlivu na zdraví.
Památkáři odmítají větrníky nedaleko hradu Rožmberk, mají být nejvyšší v Česku![]() |
Podle firem spravujících tato zařízení však studie zatím nic takového neprokázaly. Ani to, že by větrník měl vliv na cenu pozemku, v jehož blízkosti stojí.
Milan Vystrčil, manažer společnosti W.E.B., která spravuje několik elektráren například na jižní Moravě, je přesvědčený, že jižní Čechy mají větrný potenciál. Kromě odporu místních jako další problém vnímá blokaci elektrické sítě kvůli dodávce elektřiny z fotovoltaických elektráren, které Jihočeši preferují.
Dle analýzy Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky by v Jihočeském kraji do budoucna mohlo stát až devadesát turbín s celkovým instalovaným výkonem zhruba 440 MW. Ty by dokázaly pokrýt roční spotřebu 350 tisíc průměrných domácností. V celé republice větrné elektrárny vyrobí jedno procento celkové spotřeby. Pro srovnání, v Polsku pokrývají už čtrnáct procent.
Vysvětlení, proč se na jihu Čech větrným elektrárnám nedaří, je podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka v tom, že zdejší krajina není úplně vhodná. Zdůraznil vysoký stupeň ochrany přírody či naopak husté osídlení tam, kde by potenciál byl.
„Přesto se zde vhodná místa najdou. Právě proto je důležité věnovat maximální pozornost těm několika územím, kde se přírodní a územní limity nepotkávají, a využít je v souladu s veřejným zájmem na rozvoj čisté a obnovitelné energetiky. Tam, kde větrná energetika dává smysl a nenaráží na zásadní překážky, by měla mít podporu, a to včetně podpory krajského zastupitelstva,“ popsal.
Kraj preferuje východ regionu
Prvního srpna vstoupil v platnost zákon, který vymezuje takzvané akcelerační zóny pro větrné a solární elektrárny. Zjednoduší proces povolování, zkrátí ho až na jeden rok, zatímco v minulosti mohl trvat deset i více let. Obce podle něj získají garantovaný poplatek za výrobu elektřiny ve výši 50 korun za každou vyrobenou MWh větrné elektřiny, a přitom bere plný ohled právě na ochranu přírody a krajiny.
Podle názoru Agentury ochrany a přírody České republiky záleží při volbě typu zdroje energie na konkrétní situaci. Považuje za dobrý směr využívání fotovoltaiky, a to nejen na rodinných domech, ale také na továrních halách. Zatímco větrnou energii hodnotí jako méně efektivní, zvláště u malých zařízení. Agentura obecně rozvoj obnovitelných zdrojů podporuje, podle mluvčí Karolíny Šůlové by ale neměl být na úkor přírody.
Kolem Strmilova hodně fouká, místní však plánované větrné elektrárny odmítají![]() |
Jihočeský kraj uvádí, že k případné výstavbě větrníků by byly vhodnější spíše východní části kraje na hranici s Vysočinou. „Již v dnes platných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje jsou obecně vymezené plochy, kde je umožněná výstavba jak větrných, tak fotovoltaických elektráren. Konečné rozhodnutí je však na obcích,“ upozornil Petr Hornát, vedoucího odboru regionálního rozvoje a územního plánování.
„Jihočeský kraj v principu nepodporuje, ale ani neodmítá fotovoltaické ani větrné elektrárny. Pouze se snaží ve svých dokumentacích hledat rovnováhu mezi potřebou výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a ochranou krajiny,“ vysvětlil Hornát.
24. června 2024 |
Potvrzuje dále to, že kraj si plně uvědomuje potřebu obnovitelných zdrojů energie. Nedělá však rozdíl mezi solární a větrnou energií. Musí ale respektovat právě zájem dotčených obcí. „Je nutné poznamenat, že většina jihočeských obcí se k jejich instalaci staví odmítavě,“ uzavřel.



