Nejhůře v kraji jsou na tom České Budějovice. Ty odborníci kromě leteckého snímkování sledovali například termokamerou umístěnou na Černé věži. Mezi nejvíce přehřívané lokality patří náměstí Přemysla Otakara II., okolí obchodních center a průmyslové provozy. Lidi tam mají ochlazovat mlžítka, pítka i květníky s rostlinami.
Vysoké teploty ve městě má řešit i připravovaný dokument o adaptační strategii. Radnice by měla podle návodu plánovat víc zeleně nejen ve veřejných prostorách a na svých pozemcích, ale vyžadovat to i v nových průmyslových a obchodních areálech. Budovy mají projektanti opatřovat zelenými střechami a zajišťovat, aby povrchová voda rychle nestékala do řek a kanalizací.
To podporuje i ministerstvo životního prostředí, které vyhlásilo společně s Národním plánem obnovy výzvy, jež se týkají energetických úspor a efektivního hospodaření se srážkovou vodou.
„Rada města tak schválila předložení žádostí o poskytnutí podpory na projekty Zelená střecha MŠ K. Štěcha a na snížení energetické náročnosti školky Větrná,“ uvedl náměstek primátora Ivo Moravec.
Práce na snížení energetické náročnosti ve školce K. Štěcha začaly už loni a potrvají do roku 2023. Nová zelená střecha tam bude nejen zadržovat dešťovou vodu, ale také ochladí budovu, a tím i městské prostoru v horkých dnech. První etapa snížení úprav v MŠ Větrná má začít na jaře příštího roku.
„Zateplení se tam dočká postupně sedm objektů a na všech se počítá se zelenými střechami,“ dodal náměstek.
Zelená střecha dům izoluje a ochlazuje
Střechy osázené rostlinami podporují také táborští radní. Jako první na jihu Čech tuto novinku umístili na panelový dům na sídlišti Nad Lužnicí.
„Mezi některými lidmi to byla poněkud kontroverzní akce. Ptali se, jestli to nestálo moc peněz, když na to stejně nikdo nevidí a nechodí tam. Už teď víme, že to dům izoluje a ochlazuje. Podobné střechy tak máme v plánu i na dalších stavbách,“ potvrdil starosta města Štěpán Pavlík.
Na udržování vlhkosti a lepšího klimatu Táborští dbají i při projektování nových staveb či opravě ulic a parkovišť. „Týká se to třeba rekonstrukce Budějovické ulice, která trvala čtyři roky. Důležité bylo zvolení vhodných dřevin či vsakovacích pásů. Nyní podobným způsobem opravujeme parkoviště před plaveckým stadionem,“ dodal Pavlík.
V Písku se nejlépe osvědčilo vysazování zeleně. Ochlazování pomáhá také řeka Otava. Propustná dlažba na parkovištích už je tam samozřejmostí.
„Přijali jsme takzvanou modrozelenou studii infrastruktury. Díky ní máme jasně stanovená pravidla. Když se dělají nová parkoviště, musí mít propustnou dlažbu. Dnes už také v obrubách chodníků necháváme mezery. Voda se pak vsákne místo toho, aby stekla do kanalizace,“ objasnil vedoucí odboru životního prostředí města Písek Miloslav Šatra.
Na fasádu dají pnoucí rostliny
Zároveň doplnil, že pokud chce investor stavět v průmyslové zóně, musí dodržet podmínku města, že nechá alespoň 35 procent areálu nezastavěných.
„Nedávno nám přišla žádost od firmy, která chtěla přistavět sklad a nevyšel by jim potřebný prostor pro zeleň. Proto plánuje udělat fasádu s pnoucími rostlinami. Tak nebude vyzařovat teplo. Veškerou vodu uchovají v nádržích a budou jí rostliny zalévat,“ přiblížil Šatra.
Nejlepší situace se zdá být v okolí Prachatic, a to především proto, že jsou v podhůří Šumavy ve vyšší nadmořské výšce. I přesto obyvatelé ve městě najdou několik pítek, vodních prvků i pramenů.
„Lidé si pro vodu mohou chodit například k Pivovarskému pramenu a pramenu U žáby,“ připomněl starosta Martin Malý. V případě velkých veder jsou technické služby připravené naplnit cisternu a kropit jí rozpálené ulice. To znají i obyvatelé Budějovic.
Chladnějšímu klimatu má pomoci také méně časté sekání trávníků. „Letos jsme udělali pilotní projekt s novými záhony. Jsou osázené travinami a lučním kvítím. Rozmístěné jsou tak, aby kvetly po sobě a trávník byl pestrý téměř do podzimu,“ vyzdvihl Malý. Tento nápad místní pochválili, proto bude vedení města v budoucnu jejich počty navyšovat.