Omítka praská a kolem zdí je plevel. Ale uvnitř už budějovická Lucerna zase žije

  10:42,  aktualizováno  10:42
Známý klub v Českých Budějovicích má nové provozovatele. Upravují ho a pořádají koncerty. Lucerna na rušné Nádražní ulici po letech zase ožívá. Jedním z těch, kteří se o vzkříšení dříve legendárního hudebního klubu stará, je Tomáš Maxwell. Je mu teprve 18 let a v novém podniku působí jako produkční a technik.

Tomáš Maxwell rozjel se svými parťáky po letech českoubudějovickou Lucernu. Udělal z ní rockový klub. | foto: Petr Lundák, MF DNES

U zdí hudebního klubu Lucerna v Českých Budějovicích roste plevel, na světle žluté omítce jsou vidět drobné praskliny, jedno z písmen francouzského nápisu na průčelí odpadává.

Na první pohled je jasné, že místo už zažilo lepší časy. Uvnitř se však začíná rozjíždět úsilí, které si dává za cíl navrátit místu někdejší lesk. Nová produkční skupina tam buduje rockový klub.

„Mám na starosti zvuk, světla a podobné věci. Technika mě baví od dětství, produkční činnosti jsem se začal věnovat až tady,“ přibližuje Maxwell. První koncert měli začátkem října, při jiném už téměř klub vyprodali.

Jak jste se do Lucerny dostali?
Tři roky zpět jsme začínali ve Zlivi jako značka Rock Time. Potom nás z tamního kulturního domu vyhodili a hledali jsme další uplatnění. Šli jsme do Suchdola nad Lužnicí, kde jsme pokračovali další rok, a potom jsme se přemístili sem. Jsme tu nyní v nájmu.

Proč jste museli skončit ve Zlivi?
Rozjeli jsme to tam velmi dobře a měli jsme plány i do budoucna. Lidí také chodilo dost, dvě stě návštěvníků nebyl vůbec problém. Nejvíc jsme tam měli asi na Olympic, kde bylo absolutně vyprodáno a nedalo se tam hnout. Potom tam ještě byly dva koncerty, po nichž nám město řeklo, že si to bude dělat samo a lépe, a neprodloužili s námi smlouvu. Všechno jsme tedy museli vyklidit, odvézt a přemístit se jinam.

Jak těžké je dostat Olympic do malého města, jako je Zliv?
Stejně jako u každé jiné kapely. Na tom našem malém českém rybníčku zná každý každého, je tu hodně kapel i pořadatelů. Není to nic těžkého, je to o dvou telefonátech, třech mailech a všechno je možné.

Takže vlastně říkáte, že můžete mít kapely, na které si ukážete?
Teoreticky ano, ale samozřejmě jsou tu potom různé věci, které je nutné dojednat. Například jestli je ten prostor vhodný pro takový koncert, jestli je pro kapelu přijatelný honorář, který jsme jim schopní nabídnout, a podobně. Nemá třeba smysl sem tahat Kabáty pro čtyři sta lidí, když ti vyprodávají stadiony.

Můžete třeba na Budějovice nalákat více kapel?
Samozřejmě zní to o něco lépe, že jsme přímo v Budějovicích. Ale potom je tu druhá věc, a to že tady nejsme sami. Ve Zlivi jsme neměli prakticky konkurenci, tady je klubů a sálů mnohem více. Takže ano, možná to zní lépe, ale jsou tu i další hráči, kteří mají nějaké jméno a jsou si schopní také ukazovat, koho sem přivezou.

Čím vás prostor zaujal, abyste do něj šli?
My jsme hledali sál někde poblíž, ať už přímo v Budějovicích, nebo v okolí, ale nikde nic nebylo. Nebo tedy bylo, ale nepotkali jsme se tam v podmínkách. Tady to vyšlo nejlépe, a tak jsme tady.

Klub však poslední roky nefungoval. V jakém stavu jste to tady převzali?
Když jsme přišli, tak to tady bylo takové staveniště. Všechno se nacházelo ve strašném stavu a to, co teď vidíme, už je na ty poměry opravdu hodně dobré. Museli jsme tady spoustu věcí uklidit, na sál se musel položit koberec, protože přímo pod ním je beton, což nebylo vyhovující. Potom jsme také museli dodělávat různé maličkosti a osvětlení v sále.

Nechceme to držet jen na rockových kapelách, příští rok máme domluvené třeba Tata Bojs.

Nedostatky jsou vidět i na stropě.
Je to tak, strop byl další z problémů, které jsme museli řešit. Byly tu ale i další věci. Stojíme u baru a tady se také všechno muselo dávat do kupy, protože tady nic nebylo, jen příčky, jinak to byl prázdný prostor. Všechno ostatní, co tady je, lednice, výčepní zařízení, to jsme sem museli dodělávat.

Pod pódiem máte relativně novou dlažbu. Tu jste také pokládali?
Myslím si, že ta jediná tady byla už předtím. Do budoucna bychom podobný podklad, jako je právě tato dlažba, rádi rozšířili i do zbytku sálu, kde nyní máme koberec.

Když se ale dívám kolem sebe, pořád je tu dost práce.
Všechno ještě dodělané není. Je to aspoň z padesáti procent hotové, udělali jsme to nejzákladnější, co bylo potřeba na běžný provoz klubu. A teď už budeme dotahovat maličkosti, například v souvislosti s vizuální stránkou klubu.

Co přesně máte na mysli?
Řeč je o stěnách, které jsou polepené zlatými tapetami ještě z doby předchozího provozu. Některé už ale nedrží tak, jak by měly. Postupně se tedy snažíme je sundávat, pódium jsme i kvůli akustice oblepili kobercem a vyvěsili jsme po krajích sálu vlajky, aby to tu vypadalo lépe.

Na vlajky jsem se chtěl zeptat, vidím třeba britskou a skotskou. Mají nějaký vyšší význam?
Ne, jsou to jenom dekorace. Chceme tady z toho udělat rockový klub a každý takový podnik má vždy nějakou vlajku. Proto jsme k tomu přistoupili stejně. Nic víc za tím není.

Kluby a diskotéky pláčou, mladí „nepaří“ a šetří. Klesla i spotřeba alkoholu

Už je to přes měsíc od prvního koncertu. Jak jste zatím spokojení?
Začínali jsme v první polovině října revivalem Lucie, potom jsme tu měli punkovou kapelu E!E nebo paganfolkové Deloraine. Zatím tu bylo čtyři nebo pět akcí a hodnotím to dosud rozhodně velmi pozitivně. Myslím si, že i lidé, kteří sem na některý z koncertů přišli, byli spokojení. A pořád je to jen začátek a ty jsou vždy obtížné. My si to zažili už dvakrát, že jsme někde rozjeli podnik a pak jsme museli skončit, i když třeba nechtěně.

Co byste tady rádi vybudovali?
Chceme určitě zlepšit jméno. Z problémové diskotéky na rockový klub, kam se lidé mohou zkrátka přijít bavit na koncerty. Nechceme to samozřejmě držet jen na rockových kapelách, teď máme na příští rok domluvené třeba Tata Bojs. Chceme se pustit do více žánrů, už jsme tu měli třeba právě zmíněné pankáče z E!E, a to jsme v životě punkové koncerty nepořádali. To samé Deloraine, ani v jejich případě nejde o rockovou kapelu. Ten styl sálu vybízí, aby tu byly různé žánry.

Na jaké kapely se v nejbližší době mohou těšit návštěvníci Lucerny?
Například v prosinci mezi svátky tu zahraje revival Kabátů z Plzně, ve druhé polovině února tu potom budou zmínění Tata Bojs. A do budoucna máme nasmlouvanou spoustu dalších akcí, o kterých ale teď ještě nemohu mluvit.

Kolik lidí se sem vejde?
Kapacitu máme 400 lidí a na koncertu Deloraine jsme se k ní velmi přiblížili. Vyprodáno sice úplně nebylo, ale už to bylo fajn. Jinak lístky prodáváme přes Ticketstream a GoOut a pak jsou normálně na místě, když nenapíšeme na sítě, že je vyprodáno. Ceny vstupenek budou záviset podle jednotlivých akcí. Na větší kapely může být i 600 korun, malé kapely mohou být za tři stovky.

Co s Golemem? Někdejší kultovní klub nezanikne, Synot chystá jeho opravu

Jaké byly reakce, když jste oznamovali, že tady budete působit?
Ono to hodně vyskakovalo na sociálních sítích právě ve chvíli, kdy jsme hlásili, že se tady do toho vrhneme. Všichni říkali, že to bude ta diskotéka, bude to problémové. Za mě osobně a myslím si, že za všechny lidi, kteří tady pracujeme, ať už na baru, nebo třeba v technice, mohu říct, že to tady chceme mít bezproblémové, abychom si tu všichni užili jednotlivé akce. Aby zkrátka všechno bylo bez potíží a, jak už jsem i říkal, smazalo se místu problémové jméno.

Plánujete mít otevřeno i mimo koncerty?
Zatím nad tím přemýšlíme, jestli klub zpřístupnit i jen tak, aby sem mohli lidé přijít a posedět. Je to ale něco, co nemáme vyřešené, a určitě to nebudu v tuto chvíli nijak slibovat.

Nad dveřmi máte nápis Rock Time. Budete tu fungovat pod touto značkou?
My tady fungujeme jako Lucerna a Rock Time s tím zkrátka úzce spolupracuje. Primární značka je ale Lucerna. Když se lidí v Budějovicích zeptáte, tak skoro každý bude znát Lucernu. Když se řekne Rock Time, tak to budou znát jen někteří.