Firma plánuje u Vodňan těžit štěrkopísek, ve kterém mohou být stopy zlata

  9:34
K záměru firmy, která chce dvacet let dobývat štěrkopísek u Krašlovic blízko Vodňan, se nyní může vyjadřovat veřejnost a obce. Lom má být v provozu dvacet let, pak na jeho místě mají být čtyři jezera sloužící k rekreaci.

Písek z Čavyně využívají firmy pro stavbu dálnic D3 a D4. | foto: České štěrkopísky

Postaví jihočeské dálnice z písku, ve kterém se třpytí zrnka zlata? Do až kuriózní situace se dostává těžební firma, která chce otevřít nový dobývací prostor štěrkopísků u Vodňan na Strakonicku. Zájem má o ložisko v okolí Krašlovic, které se nalézá severozápadně od města poblíž řeky Blanice.

Společnost zatím těží u nedaleké Čavyně a inzeruje, že výhradně z tohoto materiálu se staví jihočeské dálnice D3 a D4. V tomto regionu jsou však nejen zásoby kvalitního štěrkopísku, ale i historická ložiska zlatonosného písku, který se ve středověku těžil třeba v nedaleké osadě Svobodné Hory. Podle geologů je tedy možné, že v písku pro dálnice budou stopy zlata.

„Celková plocha těžby zaujímá 70 hektarů, záměr však počítá s postupným dobýváním a následnou rekultivací, takže těžební prostor bude vždy mnohem menší. Protože půjde o těžbu z vody, počítá se nakonec s vytvořením čtyř jezer vhodných k rekreačnímu využití,“ uvedl mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek.

U Krašlovic hodlá firma vydobýt ročně kolem čtvrt milionu tun štěrkopísku s předpokládaným provozem dvacet let. Záměr a následné zjišťovací řízení oznámila počátkem března. Ložisko je podchycené v krajské aktualizaci surovinové politiky, kterou odsouhlasili loni krajští zastupitelé.

„Regionální surovinová politika eviduje všechna ložiska nerostného bohatství jižních Čech včetně zlata. To se ale ekonomicky nevyplatí těžit. Ve zjišťovacím řízení se pak posuzují všechny dopady těžby včetně vlivů na přírodu a způsob rekultivace. Konečné slovo řekne ministerstvo průmyslu a obchodu,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro životní prostředí František Talíř.

K záměru se může teď vyjadřovat veřejnost a instituce včetně orgánů ochrany přírody a dotčených obcí. „Naše stanovisko projednáme se zastupiteli,“ uvedl starosta Vodňan Martin Macháč.

Místní ložisko štěrkopísků u Čavyně se totiž blíží ke konečnému vytěžení. Společnost České štěrkopísky udává, že v roce 2022 dobyla rekordních 380 tisíc tun materiálu. Právě kolem této lokality se před lety rozhořel spor, protože některým obyvatelům vadila těžká doprava.

V Čavyni si zvykli, že jim za domy těží písek. Loni to bylo 380 tisíc tun

Bývalí zastupitelé nechtěli rozšíření lomu původnímu vlastníkovi povolit. Problém částečně uklidnil současný vlastník České štěrkopísky, který slíbil rekultivaci dobývacích prostorů na přírodní koupaliště. Sponzoruje také pravidelné čištění břehů Blanice místními studenty.

Krašlovice jsou přitom vyhlášeným výhradním těžebním prostorem, což podmiňuje hodnotit záměr jako projekt ve veřejném zájmu. Těžit se bude do hloubky kolem pěti metrů. Z toho 1,5 metru je tloušťka ornice, kterou je třeba předem odvézt.

Pro společnost je Vodňansko jediným místem těžby štěrkopísků na jihu Čech, další surovinu dobývá na patnácti místech v zemi. Dalších pět lomů na štěrkopísek v kraji využívají jiné společnosti.

Podle Duška bude mít těžba minimální dopad na přírodu a zastavěné okolí. Doprava bude směřovat k silnici I/20 a mimo obec. Ložisko chce firma využívat v návaznosti na zhoršující se situaci na trhu štěrkopísků a hrozící surovinovou krizi.

Podle regionální surovinové politiky je hlavním nerostným bohatstvím kraje kromě štěrkopísku stavební a umělecký kámen, grafit, živec, cihlářská hlína nebo vltavíny. V menší míře i wolfram a zlato. Tento kov zjistila Česká geologická společnost (ČGS) třeba v Sepekově na Písecku, v Bělčicích na Strakonicku nebo ve Voltýřově u Orlíku.

Podle ČGS je dnes v Česku kolem třiceti ložisek štěrkopísku, avšak při velké spotřebě tohoto materiálu hrozí, že v roce 2030 budou fungovat maximálně čtyři.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz