Na jihu Čech ročně bourá se zvěří tři tisíce řidičů, kraj zkouší plašiče

  13:22
Ranní mlha, snížená viditelnost. To je stav, kdy výrazně roste riziko srážky se zvěří. Dlouhodobě si toho všímají dopravní policisté i myslivci na jihu Čech.

Řidič fabie srazil u Českého Krumlova jelena. | foto: Policie ČR

„Řidiči by si v těchto dnech měli dávat pozor, protože migrující spárkatá zvěř má nyní období říje. Začíná to v říjnu jeleny a srnčím, pokračuje daňky a brzy budou následovat také mufloni. Nejnebezpečnější jsou ale divoká prasata, která se teď při naháňkách loví,“ vysvětluje předseda Okresního mysliveckého spolku Písek Jan Matulka.

Podle něho je vedle říje problémem i zkracující se den, kdy je poměrně brzy tma a později se rozednívá. „Zvířata bývají nejaktivnější asi hodinu po setmění a pak opět k ránu. Svou roli tak hraje i to, že ke konci roku je noc delší a srny či další větší lesní zvířata jsou o poznání déle v pohybu. Rozhodně také přibývá srážek se zvěří v tomto období,“ doplňuje Matulka.

Statistiky z celé republiky mu dávají za pravdu. Na jihu Čech podle odhadů jihočeského hejtmanství ročně dojde přibližně ke třem tisícům střetů vozidel se zvěří či domácími zvířaty.

„Jedná se však pouze o zlomek nehod, jelikož máme přehled jen o nahlášených střetech. Jejich počet je tak mnohem vyšší,“ potvrzuje mluvčí Jihočeského kraje Hana Brožková.

Čísla uváděná vedením kraje však není možné bezpečně ověřit. Jihočeští policisté totiž používají jinou metodiku počítání sražené zvěře než jiné kraje.

„Ročně evidujeme jen desítky takových případů. Je to ale kvůli tomu, že do statistik počítáme pouze srážky, při nichž je zraněná posádka, vznikne škoda přes sto tisíc nebo dojde k poškození majetku třetích osob. Obecně ale jsou u nás počty střetů se zvěří podobné jako v jiných krajích,“ říká mluvčí jihočeských policistů Jiří Matzner.

Zároveň nabádá řidiče, aby v případě blížícího se střetu na silnici se srnkou či jiným větším zvířetem nezmatkovali. „Je dobré se mu nesnažit vyhnout, neškubat volantem, a hlavně je třeba brzdit. Následky srážky se zvířetem jsou vždy menší než v případě úhybného manévru mimo silnici či do protisměru, kde hrozí nehoda s jiným vozem,“ upozorňuje Matzner s tím, že v případě střetu je třeba přivolat policii.

„Ta se obrátí na příslušné myslivce, kteří zajistí sražený kus. Řidič pak už jen vyplní formulář a tím to na místě končí,“ doplňuje.

Myslivci i policisté ale zároveň varují, aby se šoféři nepokoušeli odvážet zraněné či usmrcené zvíře z místa střetu pryč. „V takovém případě je to podle zákona jasný případ pytláctví, což je trestný čin. Zřejmě se ale takové případy nadále stávají,“ připomíná Matulka.

Plašiče pomáhají, ukazují statistiky

Pozorní řidiči si také mohou už delší dobu všímat přibývajících odrazek na stromech, díky nimž jsou zvířata v okolí silnic ostražitější. Kromě nich se často používají i klasické pachové ohradníky, kdy se speciální pěna napustí pachem člověka, medvěda či jiného predátora. V posledních dvou letech však hejtmanství zkouší dvě novinky.

„Pořídili jsme elektronické a také takzvané opticko-pachové plašiče, které jsme instalovali na jedenácti místech po celém kraji. Dostali jsme z jednoho úseku od myslivců zpětnou vazbu, že jsou s nimi spokojení a dokoupili je do celé své honitby,“ upřesňuje krajská mluvčí Brožková.

Krajský úřad myslivcům s nákupem pachových ohradníků pomáhá skrz dotace. „Na každém okrese si je ve volném čase instalují na stromy. Rozhodně se nám to vyplatí, podle statistik se nehodovost v daném úseku snižuje až o 60 procent,“ dodává Matulka s tím, že myslivci používají pachové ohradníky posledních deset let.

I když je za možnost pomoci od kraje rád, myslivce odrazuje náročná administrativa. „Stačí, abychom měli v žádosti jedinou drobnost špatně vyplněnou, a úředníci nás rovnou odmítají. Nesmí nás totiž upozornit na to, že máme v dokumentu nedostatky. Pak se stává, že ohradníky kvůli tomu nemůžeme stavět a škody na silnicích jsou mnohonásobně vyšší než objemy dotací,“ lamentuje Matulka.

Podle kraje však podobné stížnosti nejsou namístě a žadatelé mají možnost vyplnění žádosti a příloh konzultovat. „Času na přípravu dáváme spolkům dost, žadatelé mají možnost vše poslat nanečisto ke kontrole nebo si domluvit konzultace. My ale bohužel kvůli transparentnosti a spravedlivosti nemůžeme žadatele obvolávat a vyžadovat od nich doplnění. Tak jsou pravidla nastavená,“ oponuje Brožková.