„Stopařka“ je k mání, stát ji nechce. Bezplatná nabídka platí do neděle

  9:18,  aktualizováno  9:18
Každý řidič z Prachaticka, ale i z většího okolí určitě zná „Stopařku“. O pomník poblíž Vitějovic připomínající setkání pěti armád na konci druhé světové války se desítky let staral stát. Ten o něj ale ztratil zájem. Dlouhodobě nabízí bezúplatné předání. Zájemci se ale celkem logicky nehrnou. Platnost inzerátu vyprší v neděli.

Pomník vojsk pěti armád, neboli Stopařka u Prachatic. | foto: Petr Lundák, MF DNES

V nabídce se uvádí, že platí pouze pro obce či kraj. „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) nabídl pomník Vitějovicím, městu Prachatice i Jihočeskému kraji. Ovšem žádný z oslovených neprojevil o nabytí vlastnického práva zájem. Rovněž zjišťoval, zda by o Pomník míru neměl zájem některý ze spolků věnujících se vojenské historii. Žádný taktéž nechtěl,“ reagovala mluvčí Michaela Tesařová.

To potvrdila i starostka Vitějovic Lenka Tůmová. „Nemáme zájem, a to z ekonomických důvodů,“ sdělila.

„V případě, že žádný z územně samosprávných celků o památník zájem neprojeví, ÚZSVM vyhodnotí další postup,“ dodala Tesařová. Na nabídku státu první upozornil server prachatickonews.cz.

Stopařka se lidově říká Pomníku míru, připomínajícím setkání pěti armád na konci 2. světové války. Konkrétně šlo o to, že americká armáda zde zastavila Němce a Maďary.

Jenže v souvislosti s domluvenou demarkační linií, která procházela Vitějovicemi, nemohla postupovat dál. Předala tak Čechoslovákům zajatce a ti čekali ještě několik dní, než si je převzala sovětská rudá armáda.

Původně se jednalo jen o pamětní černou žulovou desku, která sem byla instalována rok po události, tedy v roce 1946. Psalo se tam: „Zde si podali ruce hrdinové ruští a američtí. Československý národ nezapomene svých osvoboditelů.“

„U Stopařky“ se stala další nehoda, křižovatku snad přestaví na okružní

Památník tam slavnostně odhalili dokonce za účasti poslankyně Milady Horákové. V roce 1986 pak musel ustoupit stavbě nové silnice. Zůstala zde však jeho kopie o pár metrů dál. A na druhé straně křižovatky vyrostl betonový monument. Dominuje mu socha ženy, vysoká 14 metrů. Pod ní jsou nápisy ve třech jazycích – česky, anglicky a rusky. Ale neřekne se jí lidově jinak než Stopařka. Připomíná totiž postavu, která mává na projíždějící auta.

Křižovatka u památníku byla kvůli velkému provozu (tah České Budějovice – Vimperk a Strunkovice nad Blanicí Prachatice) řadu let hodně nebezpečná. Nejčastější příčinou nehod bylo nedání přednosti v jízdě, zejména při odbočování vlevo z hlavní silnice. V některých případech se stalo, že auta, která vyjela ze silnice, poškodila i kopii malého pomníku u odbočky na Strunkovice.

Policie označila místo za kritické dopravní místo a už od roku 2010 se diskutovalo o rekonstrukci. Na tu se dostalo v roce 2024, kdy tam vznikla kruhová křižovatka. I tady se původní památníček opět posunul zase o pár metrů dál.

A v celém příběhu je i prostor pro legendu. Vypráví se zde příběh dívky z Husince, která se vydala naproti svému milému, který za ní jel na sklonku války na motocyklu. Stala se tragédie, kdy ji srazil a ona zemřela. Historka má ale i pokračování.

U křižovatky se má objevovat bosá dívka v květovaných plavkách a mávat na projíždějící auta, a to v místech, kde kdysi měla být sražená mladá žena při přecházení silnice. Navázala na to i událost z roku 2020, v období covidu. Kdosi tehdy soše nasadil roušku a plavky.