Architekti navrhují u budoucí spalovny odpadu laboratoře, kavárnu i kino

  15:50
Českobudějovická teplárna vyhlásila architektonickou soutěž na podobu areálu ve Vrátě, kde má vyrůst zařízení na energetické využití odpadu, takzvané ZEVO. Ateliér A8000 tam navrhuje technologický park, vysokoškolské koleje i místo pro setkávání.

V okolí budoucího ZEVO naplánoval ateliér A8000 technologický park, kde budou i sdílené kanceláře, kavárna či kino. | foto: A8000

Ještě přibližně čtyři roky bude českobudějovická teplárna spalovat hnědé uhlí, než ho nahradí bezemisními obnovitelnými zdroji. Do konce dekády navíc plánuje ve čtvrti Vráto, kde stojí výtopna s vysokým komínem, vybudovat vlastní zařízení na energetické využití odpadu, takzvané ZEVO.

Už nyní však vedení teplárny i magistrátu, který společnost stoprocentně vlastní, pomalu plánuje budoucí podobu přeměněného areálu.

Teplárna loni vyhlásila veřejnou architektonickou soutěž, do níž se přihlásilo přes dvacet studií z celého světa. Byla rozdělená do tří částí, ve dvou uspěl česko-švédský ateliér Lasovsky Johansson Architects ApS. Týkaly se podoby obvodového pláště zařízení a vize zpřístupnění okolní krajiny. Ateliér pojal novou budovu ZEVO poměrně velkoryse jako jednu z dominant města.

Vítězem třetí z částí zaměřené na další využití areálu současné výtopny se stal ateliér A8000, jenž na návrhu spolupracoval s krajinářským studiem Krejčiříkovi a organizací Make More, která stojí za českou sítí festivalů Maker Faire zaměřených na inovace a popularizaci technologií. Právě přeměna brownfieldu ve Vrátě byla jednou z hlavních priorit vedení teplárny i města při chystané výstavbě ZEVO.

Zástupci vítězného ateliéru A8000 plánují existující budovy v areálu zachovat a vytvořit tam takzvaný FabLab, což je celosvětová síť výrobních laboratoří či dílen zahrnujících moderní technologie i klasické nástroje.

„Náš návrh naplňuje ekonomickou, sociální i environmentální udržitelnost. Chceme zde vytvořit trvalý život, který bude vycházet z potřeb místních a povede k rozvoji východního okraje Budějovic v živou část města,“ připomíná architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000.

Budějovický FabLab by měl od samého začátku sloužit výzkumníkům, inženýrům či podnikatelům, ale také studentům, žákům nebo veřejnosti. Zaměřovat by se měl především na technologie, vzdělávání, inovace a vývoj prototypů. Zároveň bude sloužit i jako místo pro setkávání či zábavu, a to díky nabídce sdílených kanceláří, kavárny, kina a možností pořádání společenských akcí, táborů či workshopů.

„Celý region tím získá silnou organizaci reagující na potřeby moderní doby z mnoha hledisek. Vytvoří zároveň prostor pro kreativní rozvoj veřejnosti a stane se komunitním centrem východní části města. Tento koncept posílí také konkurenceschopnost zájemců na mezinárodním poli. Nabízí se také spolupráce s vědeckými a vzdělávacími institucemi a ve spojení s dalšími firmami se může FabLab stát renomovanou mezinárodní institucí,“ shrnuje možný přínos projektu Ondřej Kašpárek z Make More.

V Evropě už to funguje

Podobné plány se zamlouvají také českobudějovickému magistrátu. Podle náměstka primátorky Petra Maroše, jenž má provoz teplárny na starost, taková vize odpovídá moderním trendům. „Už dříve jsem viděl podobná místa jinde v Evropě a myslím, že návrh ateliéru přesně odpovídá požadavkům na to, co bychom chtěli v Budějovicích mít,“ vysvětluje Maroš.

Současný návrh také počítá s tím, že by v severovýchodním rohu areálu mohly stát koleje pro nedalekou Vysokou školu technickou a ekonomickou s kapacitou až 250 lůžek. Studenti budou mít výhled do okolní krajiny s rybníky, na zelenou střešní terasu či studovnu. Návrh počítá i s tím, že jednotlivé projekty budou vzájemně propojené lávkami z recyklovaných konstrukcí dopravníků uhlí.

Jednou z výhod je i to, že celý areál bude moci pracovat se zbytkovým teplem a dostatkem obnovitelné elektřiny z přilehlého ZEVO.

„Domnívám se, že náš návrh by mohl změnit negativní vnímání místa obyvateli. Zařízení získá další přidanou hodnotu a bude možné jej vnímat jako příležitost pro vzdělávání, kulturní a společenský uzel, jako je tomu ve stovkách evropských měst,“ dodává Krupauer.

Momentálně je projekt rozvoje areálu ve fázi dopracování ideové vize, následovat ji bude architektonická studie. Výslednou podobu areálu ale řeší také českobudějovický magistrát jako vlastník teplárny.

„Už nyní na jednání dozorčí rady probíráme různé varianty. Předpokládám, že i nadále povedeme s ateliérem diskusi. Současně také vnímám jako drobnou výhodu, že právě A8000 má užší vazby na město. V obecné rovině ale nehraje žádnou roli, odkud soutěžící ateliéry pocházejí,“ upozorňuje Maroš.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz