Rozsudek za vraždu v přímém úmyslu není pravomocný. Státní zástupce Petr Žižka ho přijal, obhájce Martin Cypris si ponechal lhůtu k vyjádření. Navrhoval sice trest při spodní hranici sazby, ale ve vězení s mírnějším režimem.

„Nesmírně toho lituji. I když jsem byl opilej, nikdy jsem se nechoval agresivně. Ten den jsem měl zkrat. Bude mi 63 let, a i když je mi ve vazbě dobře, odvykl jsem si pít a režim mi vyhovuje, mám obavy, že delší trest už nevydržím,“ uvedl obžalovaný Jiří H.

K vraždě se plně přiznal a soudcům nabídl dohodu o vině, což senát přijal. Dokazování tím zkrátil a soudní řízení urychlil. Proces trval několik hodin.

Tragédie se stala loni 17. července v panelovém domě na českobudějovickém sídlišti Máj, kde muži sdíleli několik měsíců společně byt. Oba byli v částečném invalidním důchodu s příjmem kolem 11 tisíc korun měsíčně a pravidelně se opíjeli.

Záchranku přivolal, ale nejdřív umyl nůž

V osudný den se při popíjení lahve rumu pohádali o to, kdo koupí další alkohol. Obžalovaný vzal v hádce na kamaráda nůž s délkou čepele 80 milimetrů a zaútočil na jeho krk. Další bodnořeznou ránu ještě přidal do jeho hrudi. Podle znalců ze soudního lékařství bylo hned první zranění smrtelné. Poškozenému přeřízl krční tepnu a jazylku. Během několika sekund zraněný vykrvácel.

Útočník sice přivolal záchranku, ale až po určité době. Před tím ještě umyl nůž, poklidil a vypil sklenku rumu. Na linku první pomoci ohlásil, že po návratu domů našel kamaráda v tratolišti krve.

Jeho racionální chování ho nakonec usvědčilo, že nebyl v té chvíli nepříčetný. Podle znalkyně z oboru psychiatrie byl sice ve stavu střední až těžké opilosti, ale jako zkušený piják se dokázal ovládat. Za čin je tedy plně odpovědný. Takový střet kvůli alkoholu označila za absurdní.

„Věděl, že útočí na životně důležité orgány. Důvod byl malicherný,“ zhodnotil zločin předseda senátu Milan Kučera.

Dcera zavražděného požadovala 300 tisíc

Obžalovanému hrozilo 10 až 18 let vězení, soud se přiklonil ke spodní hranici sazby kvůli polehčujícím okolnostem, mezi něž patřilo vlastní uznání viny, upřímná lítost a vyšší věk. Pozůstalým se obžalovaný písemně omluvil: „Jsem tam, kam patřím,“ napsal jim z vazby.

Po výpovědi dcery zavražděného se postavil a projevil jí upřímnou lítost, což žena odmítla se slovy, že mu nikdy něco takového neodpustí. Jako odškodnění za nemajetkovou újmu požadovala žena 300 tisíc korun. Soud nakonec uznal jen 200 tisíc. Částku snížil, protože nebyla s otcem v kontaktu.

Průběh soudního líčení sledovali žáci z 9. třídy českobudějovické Základní školy Pohůrecká v rámci předmětu občanská výuka. „Jednání jsme se zúčastnili na pozvání soudu. Obžalobu z vraždy žáci sledovali poprvé a hodně je to zaujalo,“ uvedla ředitelka školy Dana Walterová.