Rozšíření skladu vyhořelého paliva v Temelíně kritizují místní spolky i Rakušané

  16:58
Dvojnásobnou kapacitu má mít do deseti let sklad vyhořelého radioaktivního paliva v Jaderné elektrárně Temelín. Její provozovatel, polostátní společnost ČEZ, k tomu podniká přípravy, jež podléhají také mezistátnímu posouzení. Námitky k projektu mají totiž kromě českých spolků hlavně rakouské organizace.

Sklad vyhořelého jaderného paliva stojí v areálu temelínské elektrárny. Na snímku je úplně vpravo. | foto: Slavomír KubešMAFRA

Při dnešním výkonu elektrárny se dvěma výrobními bloky se sklad použitého paliva v jejím areálu zcela zaplní do roku 2037. Ten současný funguje od roku 2010. Na něj má být napojený další, stejně velký. S jeho stavbou se počítá mezi lety 2029 až 2034. V takzvaném zjišťovacím řízení záměru to uvádí ministerstvo životního prostředí.

Modulární reaktory

Energetická společnost ČEZ před několika dny oznámila, že uzavřela partnerství na vývoji a výstavbě modulárních reaktorů o výkonu 470 MW s britskou firmou Rolls-Royce SMR, podle něhož se stane česká strana vlastníkem pětiny této společnosti. První středně výkonný jaderný reaktor plánuje ČEZ postavit v sousedství temelínské elektrárny. Její dva reaktory mají celkový výkon téměř 2 200 MW elektřiny.

Dalším projektem, kam se má použité jaderné palivo navěky odkládat, je plánované podzemní úložiště. To musí Česko podle Evropské unie zprovoznit do roku 2050. Jedna z jeho vytipovaných lokalit je Janoch nedaleko Temelína.

„Nový sklad v areálu elektrárny nemá na toto úložiště vliv. Vyhořelé palivo v něm bude 60 let. Jednou z variant prodloužení doby skladování je přeložení vyhořelého paliva do nových kontejnerů,“ uvedl mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták.

Někteří kritici dostatečnost prostoru zpochybňují. ČEZ totiž připravuje v Temelíně dostavbu nejen dalších dvou bloků, ale i vybudování nového modulárního reaktoru, který má mít výkon zhruba jako jeden reaktor jaderné elektrárny v Dukovanech. Tam jsou nyní čtyři.

Odolá pádu dvoutunového letadla

Námitky k záměru došlé ze sousedních států bude Česko řešit dalšími konzultacemi. Nejvíc je jich z Rakouska, vzdáleného 50 kilometrů. Řízení o vlivu stavby na životní prostředí EIA právě vyhodnocuje ministerstvo životního prostředí. „Rakousko požádalo o prodloužení lhůty pro vyjádření a o mezistátní konzultaci. O její lhůtě ještě není rozhodnuto,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Charvát.

Kromě dotazů na technologii, jež je podle rakouských účastníků řízení zastaralá, a na dobu skladování, se množství podnětů v řízení EIA týká bezpečnosti. Třeba rizika pádu dopravního letadla nebo střelby z těžkých zbraní. Podle expertních posudků pro ČEZ bude nový sklad stejně jako ten současný schopný čelit pádu dvoutunového letadla při dopadové rychlosti 56 metrů za sekundu.

Teroristické útoky jsou záležitostí ochrany elektrárny zajišťované ministerstvem vnitra. To uvedlo třeba k ochraně před střelbou z těžkých zbraní, na kterou se ptal jihočeský spolek Calla, že žádný objekt s výjimkou speciálních bunkrů není takovému útoku odolný.

„Jde jen o lehkou halu. Předpokládali bychom větší odolnost, například v podobě železobetonové konstrukce, jak řeší tyto sklady naši němečtí sousedé,“ uvedl odborník na jadernou energetiku Edvard Sequens z Cally. Doplnil, že při plánovaném rozšiřování jaderné energetiky v této lokalitě nebude ani zvětšení skladů zdaleka stačit a budou se muset stavět další.

V současném skladu na ploše půl hektaru v areálu elektrárny se dochlazené vyhořelé palivo uchovává ve speciálních, pět metrů vysokých sudovitých kontejnerech o průměru metr a půl. Z dnešní kapacity 1 370 tun se budoucí uložené množství po dostavbě zvýší dvojnásobně na konečných 304 kontejnerů. Podle hodnocení ministerstva životního prostředí přitom nejde o odpad, uložené vyhořelé palivové články stále v sobě mají radioaktivní uran, který se v budoucnu ještě může využít.