Dvojice techniků společnosti EG. D stojí na poli nedaleko Studené na Jindřichohradecku na plošině u stožáru vysokého napětí. V ruce drží cívku s optickým kabelem, kterou připevňují na jeden ze tří vodičů napnutých mezi stožáry. Za okamžik jejich kolega ze země tahá za lano a cívka se pomalu spouští po vodiči k protějšímu sloupu. Mezitím ho optický kabel pevně ovíjí.
Takových úseků obslouží pracovníci distribuční společnosti ještě několik desítek. Optickým kabelem totiž chtějí doplnit asi třicetikilometrový úsek spojující rozvodny mezi Počátky a Telčí na Vysočině, přičemž část sítě zasahuje i na území Jihočeského kraje.
Používají při tom u nás zatím téměř nevyužívanou technologii, kdy pomocí cívky ovíjejí optický kabel kolem klasického vodiče. Díky této metodě nemusejí stavět nové sloupy.
„Momentálně připravujeme pilotní projekt spojující regiony označené Východ a Západ. Chceme díky tomu navýšit komunikační kapacity mezi dvěma stanicemi tak, aby si snáze předávaly informace. Doposud jsme byli závislí na službách mobilních operátorů, tato inovace je v tomto ohledu pro nás do budoucna stále důležitější,“ vysvětluje Filip Reiskup z oddělení inovativních projektů EG. D.
Podle něho je možné, a dokonce i vhodné, takovou metodu použít díky tomu, že stávající vedení u Studené je v dobrém technickém stavu a nehrozí tak v blízké budoucnosti jeho obnova.
„Zde si navíc můžeme vyzkoušet, jak se tato technologie chová v námrazových oblastech. Podobně jsme instalovali optiku asi na pěti kilometrech u Znojma, ale tam je o poznání mírnější podnebí,“ dodává Reiskup.
Zároveň také vyzdvihuje možnosti zavádění novinky na těžko přístupných místech, třeba v bažinatém terénu. „Tam jsme si pomohli postavením lešení přímo na podpěrném bodě. Nemohli jsme se tam dostat s technikou. Výzvou pro nás zůstávají také vodiče opravené spojkováním, kde jsme zatím ovíjení nezkoušeli,“ prozrazuje technik společnosti EG. D.
Pracovali i v nadmořské výšce 4 600 metrů
Na instalaci se podílí také britská společnost AFL, která tuto metodu obepínání podél vodiče vyvinula. Přímo na místě tak na postup zavádění optického kabelu dohlíží i její pracovník Mark O’Sullivan.
„V minulosti jsme takto připravili tři a půl tisíce kilometrů ve Švédsku či Norsku. Pracovali jsme na 250 metrů vysokých stožárech, podařilo se nám také navinout kabel na stožáry, mezi nimiž byla mezera dlouhá 2,2 kilometru. V Chile jsme operovali i v nadmořské výšce 4 600 metrů. To bylo strašné, velmi špatně se tam dýchalo,“ líčí O’Sullivan s tím, že tato metoda zažila velký boom před 15 až 20 lety.
Zároveň ale očekává, že technologie stará přibližně 40 let své nejlepší roky teprve zažije. „Je to hlavně kvůli tomu, že v době covidové pandemie všichni raději zůstávali doma. Ukázalo se, že optický kabel potřebují daleko více i kvůli internetu. Doufejme, že takový trend ještě nějakou dobu vydrží,“ říká s úsměvem britský technik.
Prozatím jeho čeští kolegové připravili zhruba jeden a půl kilometru, zbylých 28 a půl kilometru plánují doplnit kabelem až v letních měsících.
„Se vším všudy nám to nyní zabere dva a půl dne, což je nesrovnatelné s tím, kdybychom museli instalovat nové sloupy. V těchto podmínkách počítáme s tím, že kilometrový úsek nás vyjde na 300 až 500 tisíc korun. Celá trasa z Počátků do Telče by tak měla stát mezi devíti až 15 miliony,“ objasňuje Reiskup.