Tři roky hluku a prachu ze stavebních prací, lešení i hromady suti. To vše už je minulost. Pod lipami v okolí kostela svatého Ducha v Římově na Českobudějovicku panuje klid. Příchozí nyní míjejí nové lavičky, které lemují cestu ke kostelu, a mohou vstoupit i mezi pestrobarevné ambity. Kompletní rekonstrukce poutního areálu za 100 milionů korun se přiblížila svému konci. V kostele zbývá dokončit drobné úpravy.
„Zbývá ještě pár nedodělků, ale z velké části je hotovo. Do konce listopadu budou pokračovat ještě restaurátorské práce v ambitech a doplnění výmalby v některých kaplích. Osvětlení kostela se vylepší díky velkému lustru, zrestaurují se svícny a dokončí zařízení sakristie,“ popisuje správce římovské farnosti Jakub Václav Zentner.
Prohlídky jen pro objednané skupiny
Přesto lidé mohou poutní místo navštívit už nyní, a to i v době mimo každodenní bohoslužby. V období hlavní poutní sezony od 7 do 21 hodin se veřejnost bez omezení dostane do vyhrazené části ambitů, kostela a později také do loretánské kaple. Prostor nově střeží bezpečnostní kamery a čidla, která spustí alarm při pokusu o překročení ohraničeného prostoru.
Poutní areál ŘímovZaložen byl v roce 1648. Dnešní podobu získal do konce 17. století. V době svého vzniku byl velice oblíbený a každoročně ho navštěvovalo 40 až 80 tisíc poutníků. Římov dodnes patří mezi nejvýznamnější poutní místa v Česku. Areál, který tvoří kostel svatého Ducha, Loreta a pašijová cesta s 25 zastaveními, je památkově chráněný od roku 1958. V roce 2018 se stal národní kulturní památkou. |
„Myslím si, že by kostely měly být otevřené lidem,“ říká Zentner. Správce římovské farnosti pro zájemce pořádá komentované prohlídky areálu kostela. „V případě zájmu si mohou návštěvníci prohlídku areálu předem domluvit,“ avizuje. V zadní části poutního areálu zároveň vzniká volně přístupná klidová zóna s meditační zahradou. Tam je ještě potřeba osít trávu, stejně jako v parku Pod Lipami.
Kaple pašijové cesty i vnitřní část poutního areálu zdobí červeno-bílá fasáda. Opravu barokních kapliček zasazených do krajiny se podařilo dokončit už v minulém roce.
„Pracovali jsme na tom, abychom zabránili prosakování zemní vlhkosti do zdiva. Hotové jsou i lokální opravy omítek, střešních krytin a fasády,“ upřesňuje Václav Hájek z Národního památkového ústavu. Stomilionové náklady z 95 procent pokryje evropská dotace z programu IROP.
Zbylé originály soch, které se kvůli vykrádání kaplí přesunuly do bezpečí depozitáře, nyní dočasně zaplnily část ambitů. Restaurátoři pořídili jejich skeny, na jejichž základě vyrábějí kopie do kaplí.
„Stihnout by se to mělo do konce roku. S dřevěnými sochami se kvůli klimatickým podmínkám možná počká do jara, až se oteplí,“ přemýšlí otec Zentner. Doplnil, že některé originály se umístí do borovanského muzea, část z nich bude k vidění v římovských ambitech.
Právě v klenbách ambitů restaurátoři zvýraznili cenné malby tuzemských mariánských svatyní z doby po třicetileté válce. „Mohly být malované v době stavění ambitů po roce 1655. Ukazují různá česká poutní místa jako například Doudleby nebo Kájov,“ zmiňuje Zentner. Na své dokončení čeká také loretánská kaple. Záměrně ponechané popraskané vnitřní stěny symbolizují prostotu chýše Panny Marie. Schází usadit dřevěnou sošku madony a dokončit oltářní přepážku.
Varhany při opravě rozebral na sto tisíc dílů, zabralo mu to dva roky |
„Chtěli jsme vrátit stříbrný oltář, nicméně památkový ústav to nedovolil. Rozhodl se pro okrový nátěr s modrými a červenými linkami z roku 1871, stále tu ale jsou některé zlacené a stříbřené prvky,“ líčí.
Pravidelné bohoslužby doprovází opravené barokní varhany. Farnost je slavnostně posvětí na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. Při této slavnosti se spustí i zkušební provoz historického dřevěného stánku se suvenýry, který před kostelem fungoval už za císaře Josefa II. Věřící si tam nechají posvětit byliny nebo léky. „Jeho znovuotevření iniciují místní ženy, které tam chtějí udělat samoobslužný prodejní stánek,“ uzavírá.