„Jako nejrizikovější se ukázaly například budova plaveckého stadionu nebo hokejová hala. To jsou stavby pokryté opravdu velkou plochou skla. Mnoho dokladů o nárazech ptáků do skel jsme našli i na budovách, které mají standardní okna, ale nacházejí se uprostřed zeleně. Ptáci v nich vidí odrážející se stromy a keře a snaží se jimi proletět,“ vysvětluje ornitolog katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Petr Veselý.
Výzkum si klade za cíl mimo jiné určit vlastnosti budov, které se dají považovat za rizikové. Tomu se budou odborníci věnovat letos. Zástupci budějovické radnice si přejí, aby počet mrtvých ptáků, kteří naletí do skla, byl nižší.
„Snahou města je přijímat kroky, které snižují negativní vlivy na životní prostředí. Úmrtí ptáků na městských budovách je závažný problém, který je často možné řešit jednoduše, a to poměrně nenákladnými úpravami těchto skel,“ tvrdí náměstek primátora Ivo Moravec.
„Spolupráce s odborníky z Jihočeské univerzity nám umožní identifikovat nejproblematičtější místa, u kterých budeme posléze vhodným způsobem usilovat o snížení míry rizika nárazu ptáků,“ pokračuje Moravec.
Podle Petra Veselého nemusí skutečný počet mrtvých ptáků dokládat počet těl, která leží pod okny budov. „Mrtvolky zpravidla nevydrží příliš dlouho a poměrně rychle je zlikvidují kočky, psi a kuny. Nebo je odstraní úklidové služby,“ uvádí ornitolog.
„Proto daleko častěji nacházíme otisky ptáků přímo na sklech, které vydrží do té doby, než se skleněná plocha umyje. Ty nám umožňují nejen určit rizikovou budovu, ale přímo okno nebo část fasády a ptát se, co je důvodem, že právě v tomto místě tak často ptáci umírají,“ uzavírá Veselý.