V jezeře Laka se zlepšila voda, po padesáti letech v něm zase žijí pstruzi

  10:46
Po půl století se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Oznámili to hydrobiologové, kteří na ledovcovém jezeře provedli výzkum. Přítomnost pstruhů svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody. Ta byla v minulém období špatná kvůli kyselým dešťům i suchu. Ryb jsou desítky přímo v jezeře i jeho přítoku.

Vědci z Biologického centra AV ČR odhadují, že v jezeře Laka mohou být desítky kusů pstruha obecného. | foto: Luboš Kočvara, Biologické centrum AV ČR

Průzkum provedli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU).

„Můžeme prohlásit, že po mnoha desetiletích máme v České republice zase ledovcové jezero s přirozenou rybí obsádkou,“ oznamuje ichtyolog Milan Muška z BC AV ČR.

Hydrobiologové zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera. Jejich počet přímo v jezeře se kvůli složitému odlovu nepodařilo přesně určit, odhaduje se na desítky.

Odborníci tak dokázali, že pstruzi jezero kolonizují. „Stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je zcela unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá,“ říká Jiří Peterka, vedoucí oddělení ekologie ryb a zooplanktonu BC AV ČR.

Mladí jedinci zůstávají v malých odbočkách přítoku kvůli úkrytu a potravě. Přestože jsou extrémně citliví na kvalitu vody, její chemické složení jim to na tomto místě dovoluje.

Šetrný průzkum prováděli vědci dva dny. Odlov provedli pomocí elektrického agregátu, který ryby pouze na krátkou chvíli omráčí. Dále odebrali vzorky enviromentální DNA, která umožňuje z vody zjistit vše živé, co se v ní vyskytuje.

U ryb zjišťovali jejich velikost, hmotnost i pohlaví. Odborníci odebírali i malé množství šupin či kousek ploutve k další analýze, který napoví více o původu pstruhů.

Badatelé se k jezeru Laka vrátí na jaře a zjistí, zda se tam vyskytuje plůdek, což by znamenalo, že je místní populace nezávislá na migraci z dolních toků.

Zmizeli kvůli kyselým dešťům

Chemické složení šumavské vody kazily od 50. let minulého století kyselé deště a zdevastovaly život v jezerech. Do 80. let kvůli kyselosti veškeré ryby vyhynuly. Ekosystém se začal zotavovat až po sametové revoluci, když se podařilo snížit místní znečištění ovzduší.

Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

Vědci po roce 2000 zjistili, že v jezeře Laka jsou opět podmínky, které by mohly přát rozmnožování ryb. Mezi lety 2005 a 2010 pak potvrdili, že pstruzi už se nacházejí v Jezerním potoce vytékajícím z jezera.

„Před deseti lety jsme zaznamenali, že jednomu pstruhovi chybělo už jen překonat hráz,“ komentuje hydrobiolog Jaroslav Vrba z PřF JU a BC AV ČR.

Nynější výzkum prokázal, že pstruzi už hráz překonali. „Cestu jim patrně usnadnily bobří hráze, díky nimž došlo ke zvýšení hladiny a vytvoření bočních přelivů,“ vysvětluje koordinátor průzkumu Petr Blabolil z BC AV ČR.

Kromě pstruhů obecných odborníci objevili v potoce necelé tři kilometry pod jezerem i vranky obecné, které se v Česku řadí mezi zranitelné druhy. Tyto malé rybky zatím do jezera nepronikly, protože nepřekonaly hráz nebo jinou bariéru v Jezerním potoce.

Autor: