Zatímco už od čtyř hodin odpoledne se otevřely brány a přicházeli první návštěvníci, v zákulisí v pavilonu T to hučelo jako v úlu. Pekelníci se pomalu chystali na večerní podívanou.
Masky čertů opatrně vyskládali na stoly. Drtivá většina z nich jsou originální ručně vyráběné kusy a nikdo si nepřeje, aby se poškodily. Každá maska je výsledkem hodin, často i měsíců práce.
Že tento svět není jen mužskou záležitostí, dokazovaly například ženy z třinecké skupiny Dark Devils. „Je nás dvanáct, ale máme mezi sebou i muže,“ zasmála se jedna z členek Veronika.
Připomněla, že jejich masky jsou jiné než klasické krampusácké. „Nemáme úplně typické dřevěné masky, ale primárně latexové. Vypadají hodně realisticky,“ vysvětlila, zatímco se její kolegyně už pomocí bílého make-upu a dalších kosmetických přípravků připravovaly na vystoupení. „Určitě si to tady užijeme,“ dodala.
Mezi účinkujícími se objevili i ti nejmenší. Sedmiletá Bianka Horčicová z Kaplice na Českokrumlovsku se nebála, že by se v reji ztratila. Do průvodu vyrazila nejen se svou maminkou, ale i s tetou a dalšími členy rodiny ze skupiny Krampas Vyšší Brod.
A rozhodně není žádným nováčkem. Účastní se pravidelně i přehlídek právě ve Vyšším Brodě. „Poprvé jsem šla jako pětiletá. Ale kolik je mi v tom čertovském věku, to teda nevím,“ zasmála se malá čarodějka.
V šest hodin večer zahájila program ohňová show. Poté vyrazili za řinčení zvonů a řetězů na téměř kilometrový okruh pořadatelé z Dragon Krampus Český Krumlov. S odstupem zhruba deseti minut je následovaly další skupiny.
Strašení dětí i duchové mrtvých. Svátky bývaly temné a děsivé, líčí etnolog |
Krampusáci vznikli v minulosti v alpských zemích a jsou obdobou českých čertů. Slovo krampus označuje cosi neživého, paradoxně však nositelé těchto masek měli za úkol zlé duše naopak vyhánět – z obydlí i z celých vesnic.
Současní krampusáci mezi sebou soupeří především v tom, jak originální, propracovanou a děsivou masku předvedou. Zároveň se snaží pobavit a překvapit diváky. A že se jim to dařilo, dokazovaly i reakce přihlížejících. „Tak tohle potkat na ulici fakt nechceš. Ani na Mikuláše,“ shodovali se.
