Kulturní sál v Ločenicích zaplnilo v pondělí odpoledne asi sedmdesát lidí. „Vy byste tu chtěl žít?“ „Tak vám pěkně děkujeme.“ Tyto a podobné věty zazněly směrem k představitelům těžařské firmy. Ti seděli společně se zástupci kraje a autory potřebných posudků proti nim na pódiu.
Mezi obyvateli z okolních vsí seděl i Jiří Bláha z Nesměně, který se pravidelně potýká s velkým množstvím prachu. Zajímalo ho, jestli firmy dělaly konkrétní měření, když vypracovávaly studii.
„Přijďte se ke mně podívat do dvora, přijďte se podívat, jak vypadá auto za týden. Když sáhnu venku na parapety, tak je tam za týden vrstva prachu,“ popsal při setkání. S prachem se prý potýkají i v domácnosti.
O prachu hovořil i starosta Ločenic Jaroslav Bína. Požadavky společnosti Mawe jsou podle něj nekompromisní, chtějí velké území a není šance, že by se obec nechala přesvědčit a změnila názor. Poukázal také na to, že dobývací prostor v okolí Ločenic funguje už roky.
„Hlavně nám bude vadit četnost nákladních automobilů, prašnost a hluk. A stejně, pokud by se dobývací prostor rozšířil, tak vzniknou další místa pro černé kopáče,“ míní. Možností, jak se proti případnému povolení rozšíření těžby bránit, mnoho nevidí. Mezi nimi je například sepisování negativních vyjádření k žádostem.
Firma plánuje rozšíření dobývací plochy na dalších 27 hektarů, ročně by tam měla vytěžit 60 tisíc tun štěrkopísku. Starosta ale poukazuje na to, že v blízkosti se nacházejí domy a zdroje pitné vody. Obec má pět vlastních vrtů, které sice nejsou v dobývacím prostoru, ale může se stát, že dojde ke stažení vody. To se mělo stát v Chlumu, který se nachází vedle stávajícího prostoru.
Těžbu vltavínů čeká veřejné projednávání, zároveň firmy myslí na vzácné yttrium |
Bínova slova doplnil Vladimír Boháč ze spolku Natura Nesměň. „Oni uvádějí, že spodní vody se pohybují mezi 20 a 33 metry, ale z posledního hydrogeologického průzkumu je jasné, že se voda ustálila v deseti metrech, takže tam ke stržení těch pramenů může dojít,“ varoval. V polích u dobývacího prostoru se nachází i samota, kde mají spodní vody v jednom metru.
Boháč zároveň upozornil, že firmě Mawe jde hlavně o vltavíny. „Je jednoznačné, že firmě nejde o nějaké štěrkopísky, které jsou nevalné kvality, protože se nepoužily ani na stavbu dálnice, ale o vltavíny.“ Podle něj se společnost staví do pozice, že obce zachrání před černými kopáči, ty však přitahují právě místa, kde se podobné firmy objevují.
Jednatel Mawe Viktor Weis význam vltavínů při rozhodování o rozšíření těžby nikterak nerozporoval. „Vltavíny jsou jednoznačně jeden z důvodů rozšíření těžby, protože vltavíny se tam nacházejí v těch štěřkopíscích,“ komentoval. Zároveň podotkl, že s jejich těžbou jsou spojené odvody za vydobyté nerosty. Ty jdou z větší části právě obcím.
Petice zabrala, ministerstvo odmítlo rozšířit těžbu vltavínů u Ločenic |
Štěrkopísky jsou ale významné nejen proto, že obsahují vltavíny, Weis zdůraznil i jejich významnou roli při stavbách. Rozumí ale také občanům, kteří nechtějí mít za domem rušivý prvek, a chce, aby vliv na Ločenice a Nesměň byl co nejmenší.
„Je to jako se silnicí, všichni chceme jezdit po silnicích, ale nikdo nechceme, aby se na to těžil kámen a písek, ze kterých se to postaví. Všichni chceme stavět nové domy, ale potřebujeme na to kámen a písek, kromě jiného,“ vysvětlil.
Kvalita života navíc podle názoru Weise zůstane nezměněná. Firma chce zachovat stávající režim těžby i co do objemu, takže se nenavýší doprava ani hlučnost. Do budoucna chtějí hluk dále eliminovat přesunutím dopravy na delší vzdálenosti do pásových dopravníků, což by zcela odstranilo hluk kamionové dopravy v areálu.
Hojně diskutovaná byla při projednání rekultivace. Václav Capl, myslivecký hospodář z Nesměně, ji považuje za nedostatečnou. „Pro zvěř je ta krajina absolutně devastující a rekultivace za vámi? Zatím se tam nehnulo vůbec nic. Chodíme tam každý rok na hon a nevšimli jsme si, že by se tam něco změnilo,“ popisoval. Nesouhlasí také se záměrem vést potok v trubkách pod zemí.
Weis připustil, že s rekultivací ještě nezačali. Přistoupí k ní až po ukončení těžební činnosti. „Nemůžete si sám pod sebou, pod vlastní židlí, začít něco rekultivovat,“ líčil.
O podobě rekultivace chce ještě debatovat, protože schválený návrh je už 25 let starý a neodpovídá současným trendům. Chtěl by také, aby se zapojila ekologická hnutí, úředníci nebo univerzity a společně s využitím nejnovějších poznatků našli nejvhodnější řešení.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
