Projekt unikátní elektrárny na bioetanol u Temelína krachl, ztratil licenci

  14:26
Měla to být elektrárna za 1,5 miliardy poháněná bioetanolem ve středověké tvrzi Býšov na dohled od temelínské jaderné elektrárny. Plány však nakonec zkrachovaly. Odbor životního prostředí krajského úřadu odebral společnosti povolení na výrobu bioetanolu vydané v roce 2012.

Tvrz Býšov stojí asi dva kilometry od Jaderné elektrárny Temelín. | foto: Michal Bělský, MF DNES

„Krajský úřad zjistil, že integrované povolení pro výrobu bioetanolu CVEE Býšov není poslední čtyři roky využívané,“ zdůvodnil vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Zdeněk Klimeš. CVEE je zkratka pro Centrum výroby elektrické energie.

Samotná tvrz nákladně rekonstruovaná v roce 2011 zůstává opuštěná. Jedinou stopou po vyhaslém projektu je obslužná silnice postavená před deseti lety. Velké podnikatelské plány vznikly v zaniklé osadě Knín, která musela ustoupit stavbě jaderné elektrárny. Pozemek patří do katastru obce Temelín.

„Naposledy jsem byl v tvrzi před třemi lety. Vlastník ji otevíral veřejnosti, bývaly tam svatby a muzejní expozice k archeologii a výrobě lihu. Dnes je celý objekt uzavřený. Nikdo neví, co s ním bude,“ konstatoval starosta Temelína Josef Váca.

Coby vlastník tvrze funguje akciová společnost Jihočeský zemědělský lihovar založená v roce 2003. Jejím výhradním akcionářem byla od počátku společnost sídlící v Belize, státě u hranic s Mexikem. Menšinovým akcionářem je podle obchodního rejstříku Liqui B Zámecký ovocný lihovar Blatná. Majetek v účetní hodnotě 220 milionů korun tvoří z poloviny pozemky.

Neúspěšný projekt podle lidí, kteří ho sledují, ovlivnila měnící se pravidla podpory takzvané zelené energie.

„Projekt v Býšově doplatil na státní politiku. Původně se zde měl vyrábět bioetanol z obilí využívaný do pohonných hmot. S elektřinou se přišlo až později. Jenomže jak postavit takové nákladné zařízení bez dotací? Za přípravu projektu se utratily peníze zbytečně,“ uvedl jednatel blatenského lihovaru Václav Šitner.

Jak zjistila MF DNES, záměr měl v počátku přímou vazbu na temelínskou jadernou elektrárnu. Nejenom zastoupením ve vedení společnosti, ale i vizí, že se stane jejím záložním pomocným zdrojem v případě výpadku provozu.

O scénáři výstavby dosud vypovídají informace z veřejných webových stránek budoucího lihovaru. Začínají rokem 2007. V té době byla postavená přístupová silnice a s firmou Katze z amerického Ohia předjednaná dodávka technologie na výrobu bioetanolu z pšenice.

V Česku jde o unikátní metodu. V roce 2010 společnost rekonstruovala tvrz za 30 milionů korun, dvě třetiny pokryla dotace z Evropské unie. Poslední záznam z harmonogramu stavby informuje o prodloužení stavebního povolení do roku 2017. Pak příběh končí. Poslední výroční zpráva konstatuje, že se nedaří najít investičního partnera a společnost hospodaří ztrátově.

Jihočeský zemědělský lihovar je ve vzduchoprázdnu a podle krajského úřadu se připravuje jeho prodej. Hlavní kapitál tvoří tvrz a pozemky.

„Tato varianta je stále otevřená,“ připustil prodej majetku Jiří Nartovský, předseda představenstva Jihočeského zemědělského lihovaru.

Zcela uzavřené podle něj není ani pokračování projektu elektrárny na bioetanol, pokud by se našel vhodný investiční partner a změnily se vztahy v politice kolem biopaliv.

Nyní se společnost jako vlastník tvrze snaží najít řešení, jak památku znovu otevřít veřejnosti. Dříve se v ní pořádaly i soukromé oslavy a koncerty.

Tvrz z konce 14. století je na seznamu kulturních památek. Její dominantou je dvacetimetrová kamenná věž, areál dál tvoří hospodářské budovy nebo studna. Podle ohlasu na sociálních sítích by si většina turistů přála zachování přístupné tvrze a odmítá v ní jakékoliv průmyslové stavby.

Tvrz Býšov stojí asi dva kilometry od Jaderné elektrárny Temelín.

Tvrz Býšov stojí asi dva kilometry od Jaderné elektrárny Temelín.