Stoupáme až do horních pater renesančního paláce Anny z Rogendorfu. Po bezmála osmdesáti schodech jsme v cíli a na jedné z tabulí je nápis „Zvedněte hlavu“. Uposlechnu a hned vše pochopím. Dostali jsme se do nejstarší části krovu, která vznikla před více než pěti sty lety a nabízí opravdu mimořádnou podívanou.
„Dendrologickým průzkumem jsme zjistili, že všechny trámy se těžily ve dvou zimách, v letech 1492 a 1493. Pak nějakou dobu ležely složené a po roce 1505 z nich tady vztyčili tenhle krov,“ přibližuje Miroslav Březina, ředitel kulturního centra Port 1560 v Českém Krumlově.
Unikátnost konstrukce potvrzují i Jan Topinka a Michal Juha, hlavní architekti ateliéru Domy Architects, který za přestavbu areálu získal ocenění Stavba roku 2024. Samotná akce se navíc zařadila mezi finalisty soutěže Grand Prix.
Topinka, jenž u příležitosti 15. ročníku festivalu Den architektury objektem prováděl, vzpomíná na chvíli, kdy krov viděl poprvé. „Vstoupili jsme sem a dodneška si pamatuji, jak mě celá konstrukce naprosto ohromila. Práce tesařů, to, jak je to poskládané, to se jen tak nevidí,“ popisuje. I proto si při rekonstrukci architekti lámali hlavu nad tím, jak prostor zpřístupnit lidem.
Zvažovali i digitální model, nakonec zvolili jinou variantu. A tak, když návštěvník prochází podkrovím, trasa ho zavede na skleněnou lávku a on se ocitá přímo mezi jednotlivými trámy. Atmosféru prostoru dále umocňuje citlivě navržené osvětlení rozmístěné tak, aby památku nerušilo, ale naopak podtrhovalo její krásu.
Právě vyzdvižení historické hodnoty bylo společným motivem přestavby jednotlivých památkově chráněných budov. „V některých případech považujeme za nejvhodnější architektonický přístup do původní podoby zásadně nezasahovat, ale naopak ji citlivě vyzdvihnout a nechat vyniknout její historickou hodnotu. I to je podle nás důležitá součást architektury,“ dodává další z architektů Jakub Skočdopole při komentované prohlídce.
Podobně architekti postupovali i u dalších staveb. Zásahy byly vždy jen velmi citlivé, aby nenarušily historický ráz prostoru. Hvozd, kde se suší slad, je tak plný dobových technologií a k vidění je například korečkový výtah.
Kulturní centrum Port 1560 se má stát branou do centra Českého Krumlova |
Varnu očistili od nepotřebných a nevkusných vestaveb, které po ukončení výroby ztratily smysl. Repasovali zábradlí v původních barvách a dodavatel si na zakázku nechal vyrobit některé původní dlaždice a obklady.
Jedna z přestavěných budov však památkovou ochranu nemá, což architektům přineslo nejen větší možnosti, ale také volnost a prostor pro kreativitu při volbě jednotlivých řešení a materiálů. V současné době v ní sídlí návštěvnické centrum. Například zvětšili okna a vstupní rámy vytvořili z cortenové oceli.
Po vybourání bývalých tanků na chlazení piva vznikly ve stropní desce kruhové otvory, které se architekti rozhodli ponechat a překrýt skleněnou pochozí podlahou. Ta je podsvícená a v obou podlažích vytváří nejen zajímavé světelné efekty, ale zároveň připomíná i původní umístění pivních zařízení. Na oknech a fasádě stavby je možné pozorovat vzájemný vztah nových a starých architektonických prvků.
Díky matce Petra Voka vznikl palác a pivovar, dnes perly Českého Krumlova |
Topinku taková práce naplňuje. „Baví a přitahuje mě kontrast mezi starým a novým, mezi zdánlivě protichůdnými materiály, tvary a barvami,“ líčí. Staré prvky spatřuje například na fasádě, jejíž renovaci prováděli podle dřívějších technik. Zajímavostí také je, že se architekti z ateliéru Domy Architects jinak věnují zejména zdravotnickým stavbám. Topinka v tom ale příliš nevidí rozdíl. „Neliší se to v podstatě vůbec, protože stále jde o spolupráci mnoha řemesel a výsledek je souhra všech,“ míní.
Zatímco ve zdravotnických zařízeních musejí dbát na provoz a technologie, u historických staveb jim do práce promlouvají památkáři. Práce na areálech podobných Portu 1560 jim také může poskytnout větší prostor pro tvořivost.
„Oproti nemocnici nám to může dát větší prostor vyhrát si s konkrétními detaily, jít do velké hloubky a řešit drobnější, konkrétnější místa, včetně jejich historických souvislostí,“ zamýšlí se Skočdopole.
Kromě architektury nabízí Port 1560 i čtyři stálé expozice. Ty zájemce provedou životem Anny z Rogendorfu nebo například původní technologií vaření piva, kdy se dostanou až do věže varny, odkud mají výhled na město. Pořádají tam také speciální noční prohlídky, v létě je možné navštívit divadelní představení na nádvoří nebo koncerty v zahradě.
Vedení Portu 1560 by z areálu chtělo do budoucna vytvořit živé centrum setkávání. „Tím se dostáváme až ke druhé fázi rozvoje areálu, a to je výstavba konferenčního centra v prostorech, které jsme zatím nezrekonstruovali,“ poodhaluje Březina.
Cílem je, aby se z areálu bývalého pivovaru Eggenberg stala druhá vstupní brána do historického centra města. Prostor s rozlohou přes 30 tisíc metrů čtverečních tvoří celkem dvanáct budov.
Aby se plány podařilo uskutečnit, je potřeba je všechny opravit. „Je tu potenciál, velké parkoviště – prostor, aby sem přijeli turisté, vydali se do města a zdrželi se tady déle,“ naznačuje Topinka. Kdy a jestli se tyto plány podaří zhmotnit, není zatím vůbec jasné.
