Jedno ze známých rčení praví, že řemeslo má zlaté dno. Do jisté míry je to pravda, jenže podle zkušeností ředitelů jihočeských středních škol a učilišť se to na zájmu o některé obory příliš neprojevuje.

Potvrzují to také nové statistiky České školní inspekce týkající se počtu přihlášek na školy, které ukazují, že některé tradiční obory jsou na pokraji vymření.

Patří mezi ně překvapivě i ty strojírenské jako například obráběč kovů nebo strojní mechanik, který si jako první volbu ze tří možných vybralo pouze 43 deváťáků. Slabý je ale také zájem o stavební řemesla jako například zedník, tesař nebo pokrývač. Posledně jmenovaný učební obor si jako jednu z variant vybralo pouze pět jihočeských dětí.

„My už ho na naší škole více než deset let nenabízíme, protože se na něj nikdo nehlásil. Slabé je to i u tesařů, kde každoročně nabíráme maximálně deset žáků. Firmy by takové absolventy potřebovaly, ale zájem o tyto obory zkrátka není takový, i když se je daří s vypětím sil otevírat každý rok,“ vysvětluje ředitelka písecké SOŠ a SOU Zuzana Sýbková.

Letos se jí hlásilo na školu poměrně dost zájemců, ale mohlo by jich být ještě více. Pokles počtu přihlášek vidí například u oboru cukrář.

„Tam jsme mívali historicky dostatek dětí, ale letos je to o poznání slabší. Jako první volbu ho mělo pouze deset dětí. Myslím si, že na to má dopad i celospolečenský tlak na to, aby se volily častěji maturitní obory,“ domnívá se Sýbková.

Malý zájem o řeznictví

O poznání lépe vnímá příští školní rok ředitel táborské SŠ obchodu, služeb a řemesel Radek Cícha, který zmiňuje i dopady populačně silného ročníku, jenž letos opouští základní školy.

„I tak tam ale máme výjimky. Například už teď víme, že budeme otevírat druhé kolo přijímacího řízení na obor uzenář-řezník, o který není zájem dlouhodobě,“ vysvětluje Cícha.

Na druhou stranu si nemůže vynachválit počty přihlášek na automechanika. Na jednu třicetičlennou třídu se jim zde sešla více než stovka přihlášek.

„Takový zájem předčí i obor cukrář, kde máme téměř devadesát zájemců. V tomto případě hraje roli zřejmě i to, že máme moderní cukrářskou dílnu, která zaujme hlavně na dni otevřených dveří,“ doplňuje táborský ředitel.

Nezájmem o studium netrpí ani písecká Střední průmyslová škola a VOŠ, kde připravují budoucí specialisty v oblasti informatiky a elektrotechniky. „Máme jednu třídu v ročníku zaměřenou na IT, dvě na elektro a jednu na počítačové projektování. Rozhodně se nám nestává, že bychom měli nedostatek žáků, dlouhodobě otevíráme všechny třídy. Navíc jsme se často stávali první nebo druhou volbou. Zřejmě se k nám hlásí děti, které o tyto obory skutečně stojí,“ připomíná ředitel školy Jiří Uhlík.

Sázejí na druhé kolo přijímaček

Naopak setrvale slabá čísla evidují na v mnoha ohledech unikátní SOŠ ekologické a potravinářské ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku. Škola přitom uchazečům nabízí moderní laboratoře nebo vlastní školní minipivovar.

„Ani to ale zájemce neláká. Málo přihlášek nám chodí do oborů analýza potravin a technologie potravin. Věřím tomu, že se stavy podaří doplnit ještě v druhém kole přijímacích zkoušek,“ doufá ředitel školy Ladislav Honsa a doplňuje, že zájem nebyl ani o přírodovědné lyceum.

Právě jihočeská lycea měla v celorepublikovém srovnání poměrně nízká čísla. I když byl v součtu prvních a druhých voleb na přihláškách převis o více než polovinu zájemců, v mezikrajském žebříčku to i tak znamenalo poslední příčku. To se však nedá říci o gymnáziích, například na osmiletých se na každé místo hlásili v průměru tři deváťáci.

Poměr uchazečů o místa na gymnáziích byl větší zejména v krajském městě, například na Gymnáziu J. V. Jirsíka dorazilo okolo sedmi set přihlášek. „Přitom máme pouze sto dvacet míst. Na nezájem si rozhodně stěžovat nemůžeme. Určitou roli v tom ale může sehrát i to, že děti mohly podat o jednu přihlášku více. Spousta si jich může dát jako třetí volbu i nás pro případ, co kdyby náhodou,“ naznačuje ředitel Jaroslav Pustina, podle něhož škola rozhodně není na přihláškách výhradně první volbou.