Není tu valné dopravní spojení, žádné služby, dokonce ani rozvod vody nebo kanalizace. Jenom pláně, pastviny a několik domů. Přesto je zaniklá vesnice u rakouských hranic s původním názvem Buchers atraktivní pro bohaté podnikatele. V dnešním Pohoří na Šumavě, které do roku 1990 spadalo na Novohradsku do neobydleného hraničního pásma, opět kvete život.
Nové domy určené k rekreaci si tam staví podle projektů renomovaných architektů majetní lidé, kteří vyhledávají klid a soukromí. Při hlavní silnici vedoucí od Pohorské Vsi, pod niž Pohoří patří, jich za poslední roky vyrostla více než desítka. A podle nového územního plánu přibudou další.
Pohoří na Šumavě dostalo zvláštní ochranu díky lukám, lesům i rašeliništím |
Nový rodinný dům tam začala stavět firma Buchers-Pohoří, kterou spravuje známý advokát a podnikatel Bohumil Koutník. Kraj jí v těchto dnech udělil kladné takzvané environmentální stanovisko ke změně projektu před dokončením stavby. „Při realizaci stavby byla na pozemku odhalena skládka odpadů,“ píše ve zdůvodnění změn vedoucí odboru životního prostředí kraje Zdeněk Klimeš.
Odpadky a zbytky betonu tu zůstaly podle místních zřejmě po bývalé rotě pohraničníků. „Stavba se tím prodražila. Museli jsme nepořádek odtěžit a odvézt, změnily se proto některé okolní odtokové poměry,“ vysvětluje Koutník, který zde vlastní mnoho dalších pozemků a rekonstruovanou bývalou faru. Ačkoliv tam nemá trvalé bydliště, říká, že v Pohoří žije celoročně a dohlíží na pořádek zdejší osady.
Domy mohou stát jen při silnici
Pamětníci z okolí upozorňují, že pohraničníci tu zlikvidovali většinu prázdných domů a zdevastovali také místní kostel, jenž se v 90. letech částečně zřítil a zbylo z něj jen torzo. I tak je nejen kostel Panny Marie Dobré rady, ale i bývalé městečko cílem hlavně rakouských poutníků, kteří se tam pravidelně setkávají. V poslední době přijíždí i dost turistů.
Starosta Pohorské Vsi Jiří Křiklava zdůrazňuje, že nový územní plán (ÚP) tam zakazuje živelné zastavování apartmány a rekreačními objekty, jako je to v podobných po válce vysídlených územích. Prosadili ho noví majitelé pozemků.
„Sídelní rozvoj regulujeme. Domy s limitovanými parametry mohou stát jen při hlavní silnici. Neplánujeme tu ani kanalizaci nebo čistírnu odpadních vod, protože by při nepravidelném obydlení nefungovala. Čističky si dělají majitelé vlastní, někde společné pro dva domy,“ vysvětlil Křiklava.
Bohumil Koutník v Pohoří před 17 lety založil nadaci, která má v programu podporovat místní kulturu, podnikání a pečovat o památky. Mimo jiné rekonstruovat nebo obnovit zaniklý farní kostel. Advokát si dokonce nechal podle obchodního rejstříku zaregistrovat ochrannou známku Nadace Pohoří-Stiftung Buchers.
Jeho aktivity vedení obce vítá, i když upozorňuje, že na rekonstrukci sídla se podílí také rakouský spolek Bucherser-Heimat-Verein. Od plánů na obnovení kostela nakonec Koutník upustil. Podle něj je zakonzervované torzo jakýmsi pomníkem, mementem jedné doby. Okolí i vnitřek udržuje.
Majitelé pozemků si chrání klid
Ačkoliv místo je hlavně pro Rakušany vzpomínkou na minulost, návštěvníkům připadá, že snaha některých majitelů pozemků je až sobecká. Tisíce hektarů jsou v soukromých rukou několika lidí, kteří si svůj klid chrání. Někdy na úkor porušení zákona, jako třeba vlastníci Jiřické nádrže na nedalekém Pohořském potoce.
Před časem se snažili bývalý rybník využívat komerčně ke sportovnímu rybolovu a zakazovali k němu vstup nejen veřejnosti, ale i hydrologům a odborníkům na životní prostředí. Podobně postupoval i místní myslivecký spolek tvořený vlastníky honebních pozemků, když zakázal turistům pohyb na lesních cestách. Všechny tyto snahy o separaci a vyhlášení soukromého území se zákazy vstupu řešil nakonec ku prospěchu veřejnosti krajský úřad.
Dříve prosperující obec Pohoří na Šumavě připomíná jen kostel bez věže |
Záměr byl podle nových obyvatel poněkud jiný – zabránit neukázněným návštěvníkům ničit krajinu, třeba v podobě nájezdů lidí na čtyřkolkách a sportovních autech. Místní tvrdí, že musejí po takových lidech uklízet odpadky a regulovat parkování jejich aut. Jejich představou je citlivé obnovení místa s důrazem na památky, idea hodně vzdálená třeba od developerských aktivit na Lipensku.
Územní plán navíc striktně oddělil rekreaci od přírodně chráněných oblastí a určil urbanistickou podobu obnovované vesnice. Podle něj mají mít novostavby podobu selských stavení a jsou limitované výškově i hustotou zástavby pozemků, což majitele pozemků sice omezuje, ale vyhovuje jim to.
13. května 2017 |
Pohoří na Šumavě, které podle sčítání stále nemá ani jednoho stálého obyvatele, je nadále připomínkou zaniklé obce s původně až 1 400 lidmi, kterou zlikvidoval poválečný odsun a potom ostře střežená státní hranice. Ještě v 60. letech sem dojížděl autobus využívaný posledními bydlícími. Od 70. let minulého století do doby ještě nedávné to bylo místo duchů.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License