Táborští vyplňovali mapu této lokality v květnu a červnu, město vyhodnocovalo data do podzimu. Svůj názor a nápady pro zlepšení sdělilo v papírové či elektronické podobě celkem 210 lidí.
„Mezi nejoblíbenější místa jordánského nábřeží patří dětská hřiště pod sladovnou i v Nedbalově ulici, kde si cení možností trávení volného času s dětmi ve stínu stromů. Oceňují místa kontaktu s vodou – mola, schody, pozorování Jordánu, kachen, plavců a lodí. Jedním z neoblíbenějších míst je také Sokolská plovárna,“ vyjmenovala táborská městská architektka Kateřina Čechová.
Nejnepříjemněji se místní naopak cítí na nábřeží pod sladovnou a podél trati, na nábřeží u vnitrobloku Kamarýtova a v okolí průchodu do ulice Kollárovy a ulici Dobrovského pod „Trafačkou“. „Důvodem je výskyt nebezpečně působících jedinců, lidí pod vlivem návykových látek a bezdomovců, ale také nepořádek.
Kromě bezpečnosti a odpadků mnohé trápí i nepořádek na vstupech do vody, naopak jen v minimální míře vnímají kolize mezi rychle se pohybujícími cyklisty nebo koloběžkáři a dětmi nebo pejskaři,“ přidala Čechová.
Padlo i několik konkrétních návrhů pro vylepšení veřejného prostoru u Jordánu, například modernizace prvků na dětských hřištích, vznik občerstvení nebo více příležitostí ke sportování na souši i ve vodě.
„Celé korzo pod sladovnou až na konec promenády by chtělo vydláždit zámkovou dlažbou tak, jako je to v prostoru pod gymnáziem,“ zapsal do mapy jeden z účastníků průzkumu. „Pod botanickou zahradou by se možná hodila renovace laviček,“ napadlo dalšího.
Drobné změny už mohli obyvatelé zpozorovat ke konci léta. Ve svazích parku v Nedbalově ulici jsou nově vyspravené mlatové cesty, na dětských hřištích mají rodiny k dispozici nové prvky a břehy Jordánu jsou vysečené pro širší využití.
„Další zaznamenané podněty poslouží jako podklad k projektovým záměrům, jako je kultivace okolí trafostanice v souvislosti s její plánovanou rekonstrukcí, úprava zázemí veslařského klubu nebo postupná obměna mol a doplnění dalších přístupů k vodě,“ uvedla městská architektka, která aktuálně zpracovává dokument Generel Korza Jordán. Hotový podklad pro dlouhodobý rozvoj a údržbu lokality představí na konci roku.
Pocitové mapy využívají i další města
Zpracování pocitové mapy financovala Národní síť Zdravých měst ČR, jejímž členem je Tábor od roku 2008.
„Pocitová mapa nabízí možnost aktivně zapojit občany do sběru informací a názorů na lokality, v nichž bydlí nebo se pravidelně pohybují. Obce výsledky využívají nejčastěji jako podklady pro plánování investičních akcí, vytváření koncepcí dopravy nebo jako informace pro městskou policii,“ shrnul zpracovatel dat Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
27. prosince 2017 |
Používání takovýchto map není na jihu Čech novinkou. Dačice na Jindřichohradecku ji využili před plánováním svého rozvoje v roce 2016, ve Vodňanech na Strakonicku místní školáci pocitově vybarvovali mapu centra už v roce 2010.
Kde se lidé v letních vedrech cítí příjemně a jakým místům se vyhýbají, podobně zjišťovali v Českých Budějovicích. Výstupy před třemi lety posloužily v Adaptační strategii města na změnu klimatu. Také v Prachaticích lidé zapichovali do mapy barevné špendlíky, když město před dvěma lety zjišťovalo těžko překonatelné bariéry při pohybu zdravotně postižených.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
