Plynaři kontrolují těsnost potrubí, úniky prozradí zápach zkažených vajec

  9:08
Lidé musejí jednou ročně počítat se zvýšeným zápachem zemního plynu. Taková situace nastala i v uplynulých dnech. Každoroční odorizace pomáhá odhalit závady na vedení. MF DNES navštívila místo, kde k odorizaci dochází.

Tomáš Vacek ze společnosti EG.D představuje místnost pro technologie, kde jsou filtry, plynoměry a válce, ve kterých se zemní plyn předehřívá. | foto: Marie Kučerová, MF DNES

Ostnatý drát na plotě a na oknech mříže. Do objektu je přístup možný jen s doprovodem a po předchozí ohlášce na dispečinku. Nestojíme před věznicí, ale u předávací plynové stanice v Dubu u Tábora. Stojí tu od roku 1968 a je nejstarší, která patří společnosti EG.D. Ale pravidelně prochází modernizací. Je to prvek kritické infrastruktury státu. Proto je potřebné důkladné zabezpečení.

Už při vstupu do objektu je cítit lehký zápach, který připomíná zkažená vejce nebo maso. Důvodem je nárazová odorizace plynu, která začala v pondělí 22. a skončila v pátek 26. listopadu. Nepříjemně zapáchající plyn však mohou lidé cítit ještě tento týden. Akce je každoročně naplánovaná pro celou Českou republiku a všechny distributory.

„Jdu na Dub u Tábora. Napište si, že jsem u vstupu. Zavolám zas, až budu odcházet. Budou se vám tu hýbat dveře,“ ohlašuje se telefonicky na dispečinku Tomáš Vacek, vedoucí správy a provozu zemního plynu EG.D. Nahlédnout do místnosti s odorantem, kotelny a technologické místnosti se jen tak někomu nepodaří.

Jsou to nejdůležitější místnosti celého objektu. Pro nás je to prohlídka i s výkladem.

V Jihočeském kraji a na Pelhřimovsku se o odorizaci stará společnost EG.D, člen skupiny E.ON. Jejím cílem je lepší diagnostikování poruch a netěsností v plynových rozvodech před topnou sezonou. Proto se akce každoročně dělá na podzim, kdy lidé začínají topit.

Zemní plyn je za normálního stavu bez zápachu, a proto se musí odorizovat neboli „ovonět“.

„Do plynu se dodává více než trojnásobné množství odorantu, který mu dává sirný zápach. Pomáhá tak najít i drobné úniky,“ vysvětluje Vacek. Ty nejdou za normálního stavu lidským čichem odhalit. Taková akce má tedy velký význam z hlediska bezpečnosti. Látka, která je člověku nepříjemná, přiměje každého jednat.

„Už jsem měl takový dotaz, proč do plynu nepřidáváme něco, co by vonělo. Třeba vůni levandule. To by pak ale lidé mohli schválně používat v bytech pro ovonění. To není ten správný přístup, který bychom potřebovali,“ usmívá se.

Odorant firma vozí z Itálie a uschovává ho v nerezových nádobách. Do stanice se přidává dálkově speciálními dávkovači. Při zvýšeném množství je to 30 miligramů za proteklý kubík.

„To už je skutečně silný zápach,“ potvrzuje Vacek a dodává, že běžně je to 10 miligramů. Tato akce má velký smysl. To potvrzují i každoroční statistiky. Jen na distribučním území společnosti EG.D řeší její zaměstnanci ročně několik stovek nahlášených úniků plynu.

Zápach je třeba hlásit na linku 1239

„Pokud ho zákazníci zaznamenají, prosíme je, aby zavolali na poruchovou službu plynu na telefon 1239,“ doplňuje Vacek. Číslo je stejné pro všechny regiony i distributory. „Většina závad je na zařízeních zákazníků, která začínají za hlavním uzávěrem plynu a jsou za ně odpovědní majitelé nemovitostí,“ upřesňuje.

Po nahlášení úniku vyjede na místo montér a zjistí situaci. „Nikdy nic nepodceňujeme,“ zdůrazňuje. Unikající plyn může být nebezpečný. Podle Vacka před odorizací zaměstnanci většinou řeší jeden výjezd za dva dny. Při této nárazové akci jsou to průměrně tři výjezdy denně.

Jak dlouho bude zápach cítit, záleží na zákaznících. Čím větší je odběr, tím rychleji se plyn s odorantem vyčerpá. „Když orientačně srovnáme čísla spotřeb, tak to, co my máme v jižních Čechách jako zimní maximum, tak tuším, že jižní Morava má tyto spotřeby jako letní minimum,“ porovnává Vacek. Než doputuje plyn s odorantem do nejvzdálenějšího koutu regionu, trvá to i tři dny.

Další důležitou místností je ta pro technologie. „Zde se nacházejí filtry, které slouží k odstraňování nečistot. Dále jsou tu plynoměry a válce, ve kterých se zemní plyn předehřívá,“ popisuje Vacek.

Stanice má své náhradní zdroje, a proto je schopná fungovat i při výpadku elektřiny. Důležitá je také řídicí místnost.

„Vše se řídí na dálku, ale kdyby vypadl třeba řídicí systém, tak je zde možná stálá obsluha přímo na místě. Je tu i sociální zařízení a vše potřebné pro to, aby tu personál mohl být 24 hodin denně,“ dodává.