Když byl v areálu před pěti lety, cítil se hodně mizerně. „Ale dnes je to lepší. Vím, že město má tady s tím zase plány,“ říká Miloš Dvořák, bývalý zdejší vedoucí údržby. „Dal bych tomu pak název Fénix. Podle ptáka, který povstává z popela,“ směje se.
Prochází plicním sanatoriem v Hrudkově u Vyššího Brodu na Českokrumlovsku společně s Eliškou Syrovátkovou. Ta tady začala působit krátce po maturitě a postupně se vypracovala až na pozici hlavní sestry.
Vzpomínají uprostřed areálu, který už dvacet let chátrá a zarůstá. Tehdy totiž Nemocnice České Budějovice přesunula pacienty do krajského města a léčebnu uzavřela. „Je tady vidět, jak si to příroda zase bere zpět,“ porovnává bývalý údržbář.
Město před dvěma týdny získalo od Jihočeského kraje 18hektarový areál bezúplatně do svého majetku. A má vize, co s ním dál. Do pěti let by zde měl vyrůst lázeňský objekt pro zhruba 250 hostů.
Chtějí tak navázat i na turismus a vyžití v regionu. Navíc se tím podpoří i vznik pracovních míst. „Není tu práce, Vyšší Brod je vlastně ubytovna pracujících v Rakousku,“ zdůrazňuje Jindřich Hanzlíček, starosta města, kde žije 2,5 tisíce lidí.
Ještě do konce roku má vzniknout akciová společnost. „Naše představa je vyhlásit ideově architektonickou soutěž v mezinárodním měřítku, ale nebráníme se ani vysokým školám a studentům a jejich nápadům,“ popisuje Hanzlíček. S vítězným návrhem pak chce město oslovovat investory. Město totiž nesmí Hrudkov po dobu 25 let prodat, aby tam nevyrostlo například kasino. Základní investici odhadují na 600 milionů korun.
Areál tvoří několik navzájem propojených budov. Je to hlavně šest pavilonů, hospodářská budova, léčebný dům a kotelna. „Bývala tu také kantýna a školka pro děti zaměstnanců,“ připomíná Dvořák.
Místo na okraji lesa není zcela opuštěné, nastálo je zde obsazených 23 bytů. K bydlení sloužilo pět domů. „Některé byty jsou na tom hůř, některé jsou překvapivě slušné. Chceme je vlastními silami a s dotacemi revitalizovat a posléze nabídnout buď akciovce a jejím zaměstnancům, nebo našim občanům,“ poukazuje místostarosta Jaroslav Marek.
Vyšší Brod a kraj chtějí oživit zapomenutou plicní léčebnu |
A ještě předtím se město pustí do úklidu areálu. Vysekat náletové dřeviny a posekat přerostlou trávu. Aby se dovnitř vůbec dostala další, větší technika. „Pro nás tam vzniká i další úkol v tom, že musíme tuto staronovou čtvrť přiblížit Brodu. Lidé, kteří tu bydlí, chodí po úzké silnici. Na městu tedy bude vytvořit komunikace, chodníky, cesty, aby to bylo bezpečné,“ ujišťuje Hanzlíček.
V blízkosti sanatoria se nachází takzvaný tyrolský dvůr, který je v majetku cisterciáckého opatství ve Vyšším Brodě. „Převor mi přislíbil, že jako součást celého projektu by byl schopný dvůr poskytnout. Aby vznikla nějaká celková koncepce a nebyli jsme omezeni jen budovami dnešního areálu. V okolních lesích by například mohly vzniknout parkové úpravy, kam by lázeňští hosté mohli chodit na procházky,“ navrhuje starosta.
Eliška Syrovátková pracovala v sanatoriu od roku 1965 do roku 2005, kdy ho zavřeli. „Velká část byla pro pacienty, které trápily plicní nemoci – astma, tuberkulóza. Postupně ale tyto nemoci ubývaly a tady se to od sedmdesátých let postupně měnilo na léčebnu dlouhodobě nemocných. A to pro pacienty z celé republiky,“ vzpomíná.
„Péče tady byla poměrně slušná a pacienti zde dožívali v pohodě. Chodili do lesů na procházky, na houby, na borůvky. Ale pro jejich příbuzné to bylo dost z ruky, což byl asi také důvod k uzavření,“ zamýšlí se