iDNES.cz

Boj proti průmyslové zóně na okraji Písku nás unavuje, tvrdí Purkratičtí

  12:12
Písek řeší prodej posledního pozemku na severu města. O zájemce není nouze, ale lidé z přilehlé osady jsou proti. Místo dalších hal a hluku chtějí stromy, které by oddělily domy od průmyslové zóny.

Osada Purkratice přiléhá k písecké průmyslové zóně. | foto: Marek Podhora, MAFRA

O poslední volné místo v severní části písecké průmyslové zóny mají zájem tři firmy. Vedení města teď musí rozhodnout, komu a za jakých podmínek pozemky prodá.

Proti prodeji je zásadně osadní výbor Purkratice, který žádá o jeho odložení do projednání změny územního plánu. Lidé na posledním volném pozemku města v průmyslové zóně odmítají další haly nebo výrobu.

„Už dneska se nevyspíme kvůli Faurecii, dohadujeme se s ní zhruba tři roky a je to k ničemu. Nad námi je obalovna, která páchne asfaltem. Firmy odmítají zodpovědnost za cokoliv – zvýšený provoz kamionů, nepřístupnou silnici, otřesné chování zahraničních dělníků ve dne i v noci v ubytovně, kterou máme v sousedství,“ vypočítala obyvatelka Purkratic Lenka Nádějová s tím, že zájmy města se neustále staví nad zájmy obyvatel a ničí se současně i přírodní lokalita, kde žijí ohrožené druhy živočichů.

„Od Faurecie nejsme ničím odcloněni, mohlo tam přitom něco růst už dvacet let,“ podotkla Nádějová. „Zatím nebyla ani jedna z našich připomínek k průmyslové zóně brána v potaz. Bojujeme od roku 2017 a únava je znát, nepodařilo se nám nic zvrátit. Slibům města už nevěříme. Je to jak novodobé vysídlování lidí z míst, kde se nehodí,“ tvrdila Nádějová.

Spor se vede o stromy

Právě otázkou zalesnění části pozemku, jehož případný prodej radnice řeší, a odhlučněním osady se zabývali zastupitelé města na svém posledním zasedání.

„Město by se mělo chovat jako řádný partner ke slabšímu. Prosím, aby se tam vysadily rovnou vzrostlé stromy, protože pokud se vysadí malé, vytvoří hlukovou stěnu možná za 15 až 20 let,“ apeloval Josef Soumar (Piráti).

Podle sociálního demokrata Ondřeje Veselého to ale není možné. „Vzrostlé stromy by vyšly na desítky milionů korun. Je možné se dohodnout, že v pásu budou rychle rostoucí dřeviny. Například japonský topol tam do určité výšky vyroste už za dva až tři roky,“ nabídl jiné řešení Veselý.

Představitelé města nakonec rozhodnutí o prodeji odložili na dobu, kdy budou předloženy všechny žádosti a návrh parcelace pozemků. „Plán je probrat to na příštím zastupitelstvu s tím, že do té doby budeme jednat se žadateli a připravíme další kroky,“ uvedla místostarostka Petra Trambová (Pro Písek).

Tři zájemci o volný prostor

A jací jsou tři aktuální zájemci o poslední volnou plochu na severu města? Prvním je společnost Tommi CZ, která působí v Písku už 30 let. Zabývá se velkoobchodním prodejem chovatelských potřeb pro domácí zvířata a výrobou podestýlek. 

V současnosti sídlí v areálu bývalé pily za vlakovým nádražím. Jenže ten svou plochou už potřebám rozvíjející se společnosti nestačí.

„Daří se nám, navyšuje se prodej chovatelských potřeb v celé republice. Kromě vlastního skladu máme pronajatých pět externích ve městě a výrobní divizi podestýlek v Miroticích, což je značně náročné nejen organizačně a logisticky, ale i finančně,“ vysvětlil za Tommi CZ Filip Lapeš.

Firma by stála o zhruba 27 tisíc metrů čtverečních, na kterých by postavila skladovací prostory a logistické centrum.

Odbor správy majetku obdržel i druhou žádost. Společnost CSPPark Network by chtěla na 30 tisících metrech čtverečních připravit developerský projekt na výstavbu haly a skladování.

„CSPPark Network je firma, se kterou jsme jednali, když stavěla nákupní zónu Galerie Písek. Velmi aktivně se zapojila a vybudovala nám protipovodňovou zeď v úseku, který je u galerie a pokračuje u mostu směrem k OBI. Máme s ní také dobré zkušenosti,“ připomněl zastupitel Karel Vodička (KSČM).

Třetí v pořadí se přihlásila firma Ostrava Group. V tomto případě by se nejednalo o výrobní prostory, ale o vybudování logistického areálu.

Pro všechny záměry ale rozloha pozemku zřejmě nebude stačit. „Na základě prvních diskusí s žadateli jsem si nechala udělat předběžné rozvržení pozemků od městského architekta. Výměry přesáhly celkovou plochu pozemku. Musíme se rozhodnout, jestli ho chceme rozparcelovat a prodat jako menší části, nebo s ním nechceme dělat nic,“ naznačila místostarostka Trambová.

Cena podle zásad prodeje městských pozemků určených územním plánem k podnikatelské činnosti pro částečně zasíťované pozemky je 300 korun za metr čtvereční. Město by si tak mohlo přijít na částku 4,5 až 15 milionů korun, podle prodané plochy pozemků.

Průmyslová zóna se rozprostírá od severního okraje Písku k Purkraticím.

Průmyslová zóna se rozprostírá od severního okraje Písku k Purkraticím.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

zpět na článek