„Loni ukončený projekt Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava se zaměřoval zejména na zvýšení počtu perlorodek v řece, sledování kvality prostředí a výběr vhodných míst pro výsadky. Vyprodukovat se podařilo více než půl milionu jedinců perlorodek stáří 0+, to znamená právě vypadlých ze žaber hostitelů. Do vybraných míst v řece jsme vypustili přes dva tisíce jedinců ve stáří šest až deset let,“ přiblížil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
I když loni jeden velký projekt skončil, odborníci se záchranou pokračují. Nicméně ani to, že se jim podařilo získat tolik maličkých perlorodek, ještě neznamená, že je vyhráno.
„Úmrtnost malých perlorodek je obrovská. Přestože se je snažíme chránit před různými nepříznivými vlivy v odchovných klíckách, tak když se dvě procenta opečovávaných perlorodek dožijí výsadkového věku, považujeme to za úspěch,“ upozornila Eva Zelenková, hydrobioložka Správy NP Šumava.
Teplá Vltava je unikátní a čistá řeka, ve které se opakovaně prokázaly dobré podmínky i pro nejmladší a nejcitlivější stadia perlorodek. To z ní činí jednu z mála evropských řek, kde má perlorodka dlouhodobě šanci na přežití. Ale i ve spodní části toku, ve spojené Vltavě, je podle odborníků velký potenciál pro rychlý růst mladých perlorodek.
Stále musí stavy kontrolovat
„Stanoviště pro vysazování odchovaných jedinců odborníci prováděli cíleně. Zjistili jsme totiž, že poměry v jednom místě říčního dna mohou být velmi rychle až skokově proměnlivé. A jsou některé vlivy, které se dají jen velmi obtížně kvantifikovat,“ vysvětlila Jitka Horáčková, specialistka na monitoring a ekologii perlorodky.
Nejvhodnější úsek řeky pro tyto živočichy se nachází mezi ústím Volarského potoka a Doberskou lávkou, což je úsek, kde Teplá Vltava protéká rašeliništěm Mrtvý luh.
„Tam budeme i v budoucnu směřovat výsadky. Je ale důležité také později kontrolovat vysazené perlorodky, abychom zjistili, jak se jim daří po velkých vodách nebo po zimě,“ dodala Horáčková.
Přetrvávající slabinou této řeky je i nedostatek pstružích hostitelů, byť už Správa NP upravila některé nevyhovující přítoky Teplé i Studené Vltavy, kromě jiného i kvůli podpoře přirozeného rozmnožování pstruha. Více pomoci by mohla protimigrační bariéra. „Tento projekt je v současné době ve fázi stavebního povolení a předpokládá se zahájení stavby v roce 2024,“ doplnil mluvčí Dvořák.