Písecko a Blatensko nabízí unikátní barevný včelín i klášter pro poutníky

  8:54
Oblast Písecka a Blatenska je neprávem tak trochu opomíjeným koutem Jihočeského kraje. Přitom ukrývá řadu skvostů, z nichž některé nemají obdoby v celé střední Evropě. Jedním z nich je například jedinečný včelín v Krušlově, za pozornost však stojí i nedaleká kalvárie v Česticích.

Unikátní včelín má na délku 25 metrů a uvnitř je ukryto okolo 80 řezeb odkazující k tradici včelařství. | foto: archiv spolku Krušlovský včelín

Návštěvníci proudí na sever Jihočeského kraje hlavně kvůli monumentálním hradům na Vltavě nebo si jezdí odpočinout k vodní nádrži Orlík. Málokdo z nich však tuší, že oblast okolo Písku a také Blatné či Strakonic nabízí daleko více zajímavých míst, která stojí za to navštívit. Díky své poloze skýtá nespočet možností na výlety v přírodě, najdou se zde ovšem také jedinečné turistické skvosty.

Jedním z nich je Krušlovský včelín, který se nachází ve stejnojmenné obci na Strakonicku. Už z dálky přitáhne pozornost svými pastelovými barvami a nezaměnitelným stylem, v němž je dřevěná stavba vyřezaná. Díky své délce 25 metrů a celkovému způsobu zpracování je tak bezesporu unikátním dílem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.

Plnil si svůj sen

„Vytvářel ho místní rodák Josef Mach, který tu celý život žil, včelařil a hospodařil. Už v mládí si začal plnit svůj sen, kterým bylo vyrobení unikátního včelína. Na vojně si do deníčku načrtával jeho podobu a po návratu do civilu se pustil do jeho budování. Se stavěním začal v roce 1948 a postupně k hlavní místnosti přidělával další křídla a přístavby. Úplně nakonec postavil stáčírnu,“ líčí podrobnosti o vzniku pozoruhodného díla Daniel Havlík, předseda spolku Krušlovský včelín.

Už tehdy se snažil úly zdobit lupínkovou pilkou, kterou do překližky vyřezával ozdoby. Tyto zdobené úly postupně přesouval do včelína, který později začal sám zkrášlovat různými vyřezávanými díly.

Kam na výlet po kraji

Jihočeská MF DNES v novém seriálu představuje všech devět turistických oblastí na jihu Čech. Láká i do méně známých míst, která však stojí za vidění. Nabízí tipy na zajímavé jedno- či vícedenní výlety.

1. díl: Toulava
2. díl: Písecko – Blatensko

Časem začal jednotlivé části také barvit, až celý včelín nabyl současného rozměru. „Včelín je zajímavý v tom, že je takto vyzdobený a v interiérech jsou řezby odkazující ke včelařství a rodné vsi. Dohromady je jich ve včelíně asi 80, všechny ručně dělal sám Mach a je na nich vidět i to, jak se postupně v řezbářství zdokonaloval. Jsou zde také vyřezávané stoly, křesla a židle,“ přidává zajímavost Havlík.

Dodává, že přímo u včelína se před více než 40 lety natáčel film Zdeňka Podskalského Trhák. Do české kinematografie se zapsala také pozoruhodná památka vzdálená od Krušlova pouhých pár kilometrů. Na zalesněném návrší nedaleko Čestic se ukrývá soubor šesti staveb známých jako Kalvárie Čestice.

„Vidět je lze ve filmu Slunce, seno a pár facek, kde se kalvárie objevuje ve videonahrávkách znázorňující biblické výjevy pro věřící seniorky,“ vysvětluje produktový manažer destinační oblasti Písecko-Blatensko Martin Slavík.

Kalvárie na místě stojí od roku 1821 a hlavní svatyně – kaple Povýšení sv. Kříže je vybudovaná ve stylu vlašské renesance. Okolo svatyně stojí čtyři menší výklenkové kaple křížové cesty, již ve svahu doplňuje ještě kaple Matky Boží. Menší stavby stojí na svém místě už od poloviny 18. století, kdy nahradily původní dřevěné kříže.

Klášter slouží poutníkům

Zajímavý osud má také zámek ve Štěkni na Strakonicku, který nyní po dlouhých majetkových peripetiích patří ženskému řeholnickému řádu Congregatio Jesu. „Dodnes se zde mohou poutníci ubytovat u řádových sester, stačí mít u sebe jen pár korun. Zámek, který je dnes zároveň klášterem, se objevuje také v románu Jaroslava Haška o osudu vojáka Švejka,“ připomíná dále Slavík.

Ve dvacátých letech minulého století na zámku dokonce pobýval spisovatel Karel Klostermann, který měl ke Štěkni velmi silné pouto. „Jeho rodina zde měla dům a bydleli tu i jeho rodičové. Ke stáří se Klostermann přesunul přímo na zámek, kde má dodnes zařízený pokoj tak, jak vypadal za jeho života,“ přibližuje zajímavost starosta Štěkně Bohumil Bláha.

Přímo na zámku také skončil život známého šumavského spisovatele, který zde zemřel 16. července 1923 krátce po 13. hodině. Nechal se tam odvézt z Plzně automobilem, vždy totiž tvrdil, že ve Štěkni jednou zemře.

V roce 2000 se pak mohli lidé poprvé podívat i do jeho pracovny nazvané Památný pokoj. Život Klostermanna také připomíná turistická naučná stezka vedoucí kolem městyse.