Blíží se období, kdy lidé začnou vyrážet krmit vodní ptáky v dobré víře, že jim pomohou přežít zimu. Na březích řek ve městech postávají rodiny s dětmi a sledují, jak se kachny a labutě předhánějí, aby ukořistily vhozenou dobrotu.

Ale podle odborníků často nosí k vodě zbytky z kuchyně – pečivo slané i sladké, v nejhorších případech i plesnivé. To vše může ptákům uškodit.

Ornitolog Jan Havlíček

„Pokud už se člověk rozhodne ptáky krmit, musí si předem důkladně zjistit, co je pro ně vhodné. Tomu nově napomáhají i cedule, které jsou umístěné u řek a rybníků napříč Jihočeským krajem,“ upozorňuje na problém Jan Havlíček, zoolog ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jednatel Jihočeského ornitologického klubu.

Co mohou lidé způsobit špatným krmením vodního ptactva?
Velký problém je zasolení organismu ptáků. Ptáci nejsou schopni vnímat slané krmivo, takže pokud ho dostanou, tak to pozřou, ale kuchyňskou solí se můžou otrávit. Dalším problémem je i přeslazení. Ptáci takovou potravu samozřejmě preferují, ale pak aktivně nevyhledávají krmivo, které se vyskytuje běžně v přírodě. Je to stejné jako u lidí – ani přesolená, ani přeslazená potrava není zdravá, bez ohledu na to, že nám to chutná. Nemluvě o plesnivých zbytcích.

V zoologické zahradě na Hluboké mají stanici pro handicapované živočichy, kam se jim dostávají například i labutě intoxikované kuchyňskou solí. Setkal jste se s tím také?
Podle informací od kolegů ze jmenované záchranné stanice se jedná o častý problém. V případě intoxikace solí jsou ptáci apatičtí, mohou zvracet a nejsou schopni se pohybovat. Nevhodným krmením můžou být poškozená i mláďata, která lidé krmí během jara a léta. Je to typické u labutí, kde se můžeme setkat se syndromem andělských křídel, kdy má pták deformované části letky do té míry, že není schopný létat. Jde o trvalý handicap a návrat do přírody již není možný. Ještě horší jsou těžká poškození jater plesnivým pečivem. To často vede až ke smrti.

U vodních ploch jste nově umístili cedule, které upozorňují na to, jak správně krmit ptáky. Kde je můžeme najít?
Snažili jsme se místa a cedule vybrat i společně s místními samosprávami a na základě informací od ornitologů z Jihočeského ornitologického klubu. Zatím máme informace, že jsou v Českých Budějovicích, a to hned na několika místech. Hlavně kolem Vltavy, Malše a na Vrbenských rybnících. Dále je cedule například v Týně nad Vltavou, ve Strakonicích a v Písku.

Kdo přispěl na jejich výrobu?
Je to taková společná akce hlubocké zoo a katedry biologických disciplín Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do projektu se ještě zapojil Jihočeský ornitologický klub a celou akci zastřešuje a financuje krajský úřad.

Čím tedy můžeme vodní ptactvo krmit?
Vhodné jsou saláty a jiná listová zelenina, ale i pšenice, oves a žito, odřezky zeleniny, například slupky z mrkve. Prospěšný je také mražený hrách a kukuřice nebo cizrna. Ty musíme nejprve rozmrazit. Není nutné je ale vařit. Dají se sehnat i speciální granule pro vrubozobé ptáky. Je důležité si uvědomit, že vodní ptáky chodí krmit řada lidí, není tedy třeba to přehánět s množstvím.

Většinou jsou ale na březích vidět lidé se suchým pečivem...
Je to tradiční záležitost, že lidé chodí krmit ptáky a tato zábava je stále populárnější. To má určitě pozitivní význam pro vzdělávání dětí, ale na druhou stranu je to docela problém, protože se to už trochu vymyká kontrole. Lidé krmí až moc, a to se netýká jen vodních ptáků, ale i ostatního ptactva. Navíc se o tom dosud moc nemluvilo. Je tedy potřeba s tím začít něco dělat, protože zvířatům kazíme jejich přirozené chování a učíme je být závislí na potravě od nás.

KVÍZ: Poznáte, kdo k vám přilétá na krmítko?

Dělají lidé chyby i v krmení ostatních ptáků?
Je to v podstatě ten samý problém. Dost často dávají lidé na krmítka pečivo a plesnivé věci, nebo dokonce vánoční cukroví. Měli by ale krmit pouze směsí zrní. Popřípadě se dá krmit lojem. I když tady bych zmínil, že je lepší si připlatit za kvalitu. Složení pro ptáky není vždy úplně optimální. Vhodné je zároveň sundat síťku, ve které se lůj často prodává. Jsou známé případy, že se do ní ptáci zamotali. Není to sice časté, ale i tak je lepší ji sundat, protože jinak zůstane v přírodě.

Je prospěšné přikrmování ptáků na krmítkách?
Částečně tím nahrazujeme potravu, o kterou přicházejí například kvůli účinným zemědělským technologiím. Přes zimu nezůstává tolik strnišť, nejsou plevele, které jsou tím nejlepším zdrojem potravy. Problém ale je, že místy je krmítek moc a navíc z krmení profituje jen několik druhů. Ty pak mohou vytlačit ostatní a změní tak celé společenstvo. Nejnovější zahraniční studie doporučují, že třeba v rezervacích by se ptáci raději přikrmovat neměli. Když se ale projdeme po Vrbenských rybnících na kraji Českých Budějovic, tak napočítáme až desítky krmítek.

Jsou nějaká pravidla při jejich instalaci?
Důležité je vždy krmítka na jaře sundat a dezinfikovat je. Zůstávají tam zbytky trusu a mohou se tam šířit různé ptačí nemoci. Krmení je v dnešní době tak rozšířené, že určitě platí pravidlo, že méně je někdy více. Radši krmit někde doma na zahradě a nepřehánět to. Problém je také s tím, že se nám šíří ve velkém množství choroby ptáků. Je to zřejmě i kvůli klimatu. Když není zima úplně tuhá, tak je větší pravděpodobnost rozšíření nákazy.

Nemoci ptáků se tedy šíří často i kvůli krmítkům?
Ano, je to proto, že se v nich ptáci koncentrují. Máme zaznamenané případy i v jižních Čechách a vlastně z celé republiky. Loni byl velký případ v Německu, kde začaly masově hynout sýkory, až po desítkách tisíc. Před pár lety nám hynuli pěnkavovití ptáci, což přetrvává do dneška. Nemoc u nich způsobuje prvok rodu Trichomonas a lidově se jí říká krmítková nákaza. V případě výskytu nemoci by měli lidé okamžitě přestat krmit. Alespoň na 14 dní a krmítko vydezinfikovat a vysušit.

Dodržují lidé tato pravidlo?
Bohužel se setkáváme s tím, že když někoho upozorníme, tak nás neposlouchá. Tito lidé mají krmení jen jako zábavu pro sebe a není to pomoc pro ptáky. Ignorují, že ptáky vlastně zabíjejí.

Můžeme přisypávat zrní celoročně?
To rozhodně nedoporučuji. Ačkoli některé starší studie říkají, že celoroční krmení pomáhá, tak ty novější komplexně založené studie, které například zkoumají celá ptačí společenstva, říkají, že se celoročně raději krmit nemá. Pokud ptákům chci pomoci, udělám lépe, když nebudu často sekat zahradu a vysadím druhy dřevin, které hostí hmyz, například šípek nebo bez černý.

Kdy tedy začít krmit?
Tak od poloviny listopadu a skončit v době, kdy přestane mrznout. To je zhruba v březnu. Pak už je lepší nekrmit, protože ovlivňujeme chování ptáků v hnízdní době. Pokud krmím někde, kde vím, že tak dělají všichni moji sousedi, je zbytečné to nějak přehánět. Opravdu, méně je někdy více, a hlavně s rozumem.