Sucho na Orlíku. Hladina Vltavy je o deset metrů níž a odhalila starý jez, mlýn i bunkr

  6:02
Ve vodní nádrži Orlík je kvůli suchu až o deset metrů méně vody. Kvůli nedostatku vody ve Vltavě stojí třeba i plavební komora v Kořensku, lodě mají smůlu. Sucho také odhalilo na Orlíku řadu zajímavých staveb, které se po stavbě přehrady zatopily.

Písčité břehy plné kamenů, bohužel i odpadků či uhynulých ryb už pomalu na některých místech zarůstají travou. Loďky jsou uvázané řetězy daleko od břehů a řeka Vltava připomíná zase své staré koryto. Tak nyní vypadá začátek vodního díla Orlík na Vltavotýnsku. Vody je málo.

„Nevím, jak někomu jinému, ale nám neberou,“ usmál se muž, který na pramičce seděl s manželkou a nahozeným prutem. Chytal ryby pod osadou Doubrava. „Jezdíme sem už tak čtyřicet let, ale takové sucho já nepamatuju. Občas je to tu podobné na podzim, ale tohle je moc,“ glosoval současnou situaci na řece, která se v těch místech zařezává mezi skalní úbočí.

Rybaří kousek od kamenných zbytků, které nízká hladina zase po čase dovoluje pozorovat. Je to bývalá 63 metrová retardérová propusť, kudy dříve před napuštěním přehrady splouvali Vltavu vodáci.

Na druhém břehu pak mnozí lidé pozorují, co zbylo z Nového mlýna, který tu stával už od roku 1720. I my jsme prošli betonová torza s fotoaparátem. Na místě vás až překvapí, jak jsou některé části jezu ve stále dobrém technickém stavu. V roce 1929 u mlýna zbudovali malou vodní elektrárnu, která například zásobovala pivovar v Protivíně.

O kus dál po proudu pod Albrechticemi nad Vltavou zase můžete na pravém břehu pečlivě prozkoumat pevnostní bunkr, který se také kvůli nedostatku vody dostal na denní světlo. Jsou vidět i takzvané potahové stezky, cesty sloužící k dopravě lodí koňmi zpět proti proudu. Technické památky tu u břehů Orlíku sleduje řada lidí a někteří vodáci si dokonce zkoušejí splout řeku tak, jak se to dalo před stavbou přehrady v 50. letech minulého století.

Těmto lodím takový stav vyhovuje, jiným už však ne. Na Orlíku se v těchto dnech hladina Vltavy pohybovala na kótě 343 metrů nad mořem. Maximální retenční hladina nádrže je přitom o celých deset metrů výš. Což je vidět třeba na skalách i březích, díky různým čárám.

Vodohospodáři tak museli na konci června také uzavřít pro lodní dopravu nedalekou plavební komoru v Kořensku. „Jakmile na hrázi Orlíku klesne voda pod výšku 345,60 metru, opatření obecné povahy omezuje lodní provoz na Vltavě,“ řekla ředitelka státní plavební správy Klára Němcová.

18. února 2023

Koupat? Někde raději už ne

Úsek mezi Kořenskem a Orlíkem využívají především rekreační lodě, čluny a hausbóty, na nichž se lidé plaví třeba až do Prahy.

Nízký stav vody však není na Orlíku nic výjimečného. Už v minulých letech, například v roce 2022, 2017 či v roce 2015 také Vltava klesala tak, že Kořensko muselo zavřít a hladina rovněž odhalila řadu už dávno zaplavených staveb. Například mostek na staré silnici mezi Temešvárem a Podolím pod dnešním Podolským mostem.

„Je to dáno tím, aby přehrada splnila svůj účel, což znamená, že v době sucha musí nadlepšovat průtok Vltavy. A to platí o každém vodním díle na vltavské kaskádě,“ řekl Hugo Roldán z Povodí Vltavy. Dodal, že dostatek vody v řece pak zachovává vhodné podmínky pro ekosystém. Kvůli nedostatku vody a teplejšímu počasí se však na některých místech zhoršila kvalita vody tak, že je tu nevhodné se koupat.

Tak je tomu třeba u tábořiště Podolsko. Kvalita se tam za dva týdny hodně zhoršila. Vyplývá to z aktuálních rozborů. (s přispěním ČTK)

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autor: