Vysypali popelnice na ulici. Aby ukázali, co všechno končí v odpadu

  9:08
Vedení obce Studená na Jindřichohradecku v týdnu uspořádalo ve spolupráci s výzkumníky ojedinělou analýzu obecního odpadu. Ten zde ručně vytřídili odborníci na odpadové hospodářství a zjistili reálný obsah popelnic na směsný komunální odpad.

Silný zápach, přes půl tuny odpadků poházených po zemi a lidé přehrabávající se v nich. Takový obrázek nabídla obec Studená na Jindřichohradecku kolemjdoucím před svou hasičskou zbrojnicí.

Nebyl to však počin vandalů, ale zkoumání obsahu komunálního odpadu a obrázek toho, co vše lidé vyhodí a skončí v kontejneru.

Vedení obce akci uspořádalo s tím, aby odkrylo, jaký je skutečný obsah černých kontejnerů. Chtělo tím ukázat, jak důležité téma to je pro naši i další generace. 

„Je nezbytné, aby se o tom veřejně mluvilo. Společnost se často tváří, jako by žádný odpad ani nebyl. Občany zajímá mnohdy jen to, jaký bude poplatek za odvoz, ale už neřeší, co s ním bude dál, proč k němu dochází a kolik město musí dotovat jeho likvidaci,“ objasnila regionální manažerka společnosti JRK Veronika Marešová.

Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už však odpad máme, je důležité jej řádně vytřídit. To si uvědomuje i starosta obce Pavel Škoda. 

„Odpady nás tíží do budoucna. Bude to veliký problém. Do patnácti let by se mělo přestat skládkovat. A co s tím odpadem budeme pak dělat?“ zeptal se. 

„Teď to nikdo neřeší. Proto jsme oslovili firmu JRK. Ta nám pomáhá připravit analýzu, abychom věděli, co se dnes v popelnicích nachází,“ upřesnil.

Vedení obce má propočítané, že na občana loni připadlo 286 kilogramů odpadu. Současné limity jsou však nastavené na 200 kilogramů. Proto se musí obec dostat alespoň na tuto hranici. 

„Jsou to nemalé peníze, které jdou z rozpočtu obce. A půjdou dál, pokud se tomu nebudeme věnovat,“ zhodnotil Škoda.

Čtvrteční akce byla první, kterou obec pro veřejnost přichystala. Zároveň pozvala všechny třídy z místní základní školy. Na místo dorazily i děti ze školky. „Proč takové věci lidé vyhazují? To by se mi ještě hodilo. Tady je dokonce úplně nový nerozbalený čaj,“ divily se děti.

„Ony vědí, jak a co se má třídit. Když ale vidím jejich třídu a odpadky kolem koše, zlobím se na ně. Nikdo se nechce přiznat k nepořádku, ale na očích jim vidím, že se stydí,“ zmínila zástupkyně ředitelky místní školy Jaroslava Všohájková.

Bioodpad tvoří až polovinu

Nad problémem by se měl zamyslet každý. Podle starosty by tak měli učinit i prodejci. „Někdo řekne, že plasty nekupuje. Ale v plastech je dnes skoro všechno, čímž apeluji i na výrobce. Vím, že by bylo velice nákladné měnit linky. Ale někde se začít musí,“ navrhuje.

V současné době už existují bezobalové obchody. Tam si lidé přijdou s vlastní nádobou, ve které si odnesou potraviny. To by podle starosty mohlo být řešení. Je to z ekologického hlediska velice přínosné, ale pro kdekoho nepohodlné. 

Z celé analýzy už na místě vyplynulo, že lidé příliš plýtvají potravinami. „Dnes jsme například ve tříděném odpadu našli salám, který byl ještě zabalený. Někdo si ho koupil a pak ho celý vyhodil,“ chmuřil se.

V kontejnerech se nejčastěji objevil velký podíl bioodpadu, jako jsou zelenina, ovoce a prošlé potraviny. 

„Odhaduji, že to bude tak 40 až 50 procent. Pokud to skončí na skládce, tak se to tam rozkládá a vzniká metan. Tedy hořlavý plyn a ten způsobuje skleníkový efekt,“ přiblížil Petr Novák, odborník na cirkulární ekonomiku. Zároveň místní chválí, že se v odpadu našlo minimum PET lahví i papíru.