Na konci roku 2023 žilo v Jihočeském kraji 654 505 lidí. I když obyvatel druhým rokem přibývá, může za to především migrace. Více než dvě třetiny všech obcí a měst se potýkají s přirozeným úbytkem obyvatel.
V tomto ohledu jsou v absolutních hodnotách smutnými premianty České Budějovice (-240 obyvatel), Písek (-104) a Tábor (-103). Nejvíce si polepšily Kamenný Újezd na Budějovicku (+10), Vlachovo Březí na Prachaticku a Dolní Bukovsko na Budějovicku (obě +9).
Zvýšil se rovněž průměrný věk obyvatel v kraji, což je trend platný i v dalších českých regionech. Zatímco v roce 2022 to bylo 43,1 roku, loni byl průměrný věk Jihočecha o dvě desetiny vyšší.
„Starší jsou obecně ženy, u nich je průměr 44,6 roku, u mužů pak 42 let. Věkově nejstarší obyvatelé byli v obci Zadní Střítež na Jindřichohradecku (60,5 roku) či v Minicích na Písecku (58,3) a Kratušíně na Prachaticku (56,7),“ doplňuje Petra Dolejšová z Krajské správy ČSÚ v Českých Budějovicích.
Právě v Kratušíně mají místní obavy, že by s tímto trendem mohla brzy obec zcela zaniknout. Vesnice je totiž statistikům dobře známá i kvůli jednomu z nejmenších počtů obyvatel. Loni tam žilo jen 45 lidí.
„Máme tu problém hlavně s nedostatkem stavebních pozemků. Půda okolo obce patří soukromníkům, kteří ji nechtějí prodat, takže tu nikdo nemůže stavět. To nás výrazně limituje, mladým rodinám tu zkrátka nemáme co nabídnout. Majitelé pozemků jsou z naprosté většiny senioři z generace, která má k půdě stále silný vztah. Je to propojené právě s tím, že jsme jednou z nejstarších obcí na jihu Čech,“ vysvětluje starosta Kratušína Jiří Hleděnec.
Ale hospodu mají vyhlášenou
Kvůli tomu pochopitelně obec strádá, i co se týče společenského života. Navzdory malému počtu obyvatel je svým způsobem tak trochu zázrak, že vedle činnosti dobrovolných hasičů zde funguje hospoda.
„Ta je v okolí vyhlášená, otevírá dokonce šest dní v týdnu,“ prohlašuje starosta. Na druhou stranu však přiznává, že obci citelně chybí mladá generace. „Poslední dítě se tu narodilo před čtrnácti roky. Loni se k nám naštěstí přistěhovala rodina s dětmi. Celkem tu jsou jen čtyři,“ dodává.
Populace Česka se blíží 11 milionům. Migrace zajistila nárůst o téměř 100 tisíc lidí |
S nebývalým úbytkem obyvatel se podle statistik loni potýkala Pístina na Jindřichohradecku. Z původních 184 jich na konci roku pobývalo v obci pouze 115. Důvod je ale podle starosty Antonína Fišera zcela prozaický. „Měli jsme zde v jednom krajském zařízení ubytované uprchlíky z Ukrajiny, jenže to kvůli novele zákona přestalo služby nabízet a Ukrajinci se přesunuli jinam, protože se o své obydlí museli postarat sami,“ říká Fišer.
Pístina se už jednou s podobným poklesem počtu hlášených obyvatel setkala, a to v roce 2015, kdy v obci přestalo fungovat centrum pro mentálně a fyzicky handicapované, které mělo kapacitu 70 lidí.
„Ti všichni byli v naší obci vedení jako obyvatelé. Tehdy byla ale jejich ztráta citelnější, protože díky nim jsme dostávali vyšší rozpočtové určení daně. To však u Ukrajinců neplatilo, u nich jsme přišli pouze o stočné,“ přibližuje starosta.
V Milevsku věří, že se mladí začnou vracet
Dlouhodobý úbytek obyvatel registrují i v osmitisícovém Milevsku na Písecku, které má z větších jihočeských měst i největší věkový průměr přesahující 47 let. Podle místostarostky Markéty Honzíkové to však nepředstavuje pro město žádné potíže a kapacity domů pro seniory ve městě jsou dostačující.
„Snad jen s ohledem na ubývající lidi se dá říci, že mladí se spíše poohlížejí po bydlení v okolních obcích, není tu totiž pro ně dostatek volných parcel. Obecně se mi ale zdá, že se lidé do města chtějí vracet. Věřím tomu, že se trend v příštích letech obrátí, protože v Milevsku plánujeme výstavbu pro mladé rodiny,“ neztrácí Honzíková naději.
Výrazný nárůst obyvatel naopak hlásí z třítisícového Srubce na Budějovicku, kde se podle starostky Lenky Malé po povodních v roce 2002 spustila stavební horečka. Tehdy ve Srubci nežila ani tisícovka obyvatel. „Začali se k nám hrnout samí mladí lidé, tím pádem se tu neustále rodí spousta dětí. Jsme také v blízké dojezdové vzdálenosti do krajského města. Doufám, že se růst obce brzy zastaví,“ přeje si Malá.
Bez obyčejných lidí v obci bychom neuspěli, říká k titulu vesnice roku starosta |
Podle ní je totiž tak rychlá populační exploze obrovskou zátěží na občanskou vybavenost. Srubec ještě donedávna neměl ani vlastní školu, tu se podařilo za 300 milionů korun otevřít teprve před čtyřmi roky.
„Smutné je, že nemáme žádnou hospodu ani společenský dům. Ten máme v plánu delší dobu, škola ale dostala přednost. Nyní čekáme na nějaké dotace, protože takové akce si sami jako obec můžeme jen stěží dovolit,“ popisuje Malá.
