Materiál popisuje východní část města, tedy plochu za vlakovým nádražím. Cílí však až na vzdálenou budoucnost.
„Bavíme se o vizi pro dalších 20 až 40 let. Studie Smart Green City, kterou zpracoval Ateliér 8000, ale ukazuje, že tam je velký prostor k rozvoji. Místu je třeba věnovat pozornost,“ uvedl náměstek primátora Ivo Moravec (OPB).
Studii si nechala zpracovat budějovická teplárna kvůli průzkumu trhu, ale výstupy jsou důležité i pro vedení radnice a obyvatele města. Vychází z ní totiž hned několik zajímavých informací a čísel.
„Autoři se zaměřili na čísla, stávající územní plán, majetkové poměry a další údaje. Zjistili, že kromě jiného tato lokalita představuje 38 tisíc nových obyvatel či 28 tisíc potenciálně nových pracovních míst. Může z ní plynout daňový příjem na úrovni 500 milionů korun ročně,“ shrnul Moravec.
„Je to část Budějovic, která je z velké části obsazená brownfieldy (nevyužívané, většinou bývalé průmyslové areály, pozn. red), což umožňuje toto území proměnit. Lokalita začne být ještě víc zajímavá díky investicím státu do železnice a dálnice, vznikne tak pomyslný východní vstup do Budějovic. Obyvatelé začnou vnímat tuto část města úplně jinak,“ vysvětlil architekt Martin Krupauer z Ateliéru 8000.
K údajům podle něj došli autoři mimo jiné tak, že spočítali rozlohu plochy, kterou je možné proměnit, a zároveň se podívali na jiná podobná místa v republice.
„Na takových plochách, jako je ta v okolí budějovického nádraží, platí trend ve výstavbě nového bydlení. Láká to hlavně mladé lidi, kteří chtějí žít ve městech a trávit tam volný čas,“ doplnil Krupauer.
Stavět se může i u Složiště
Podle něj by tento trend v Českých Budějovicích byl přínosem i pro městskou kasu.
„Velká část daňových poplatníků totiž každý večer odjíždí mimo krajské město a tam také platí daně. Touto cestou je možné aktivním a pozitivním způsobem nabízet nové bydlení a vydělávat na daňových příjmech. Zároveň je případná výstavba v této lokalitě ekologická a ekonomická, pokud chceme záměr směřovat k bydlení ve městě a zahušťování,“ popsal Krupauer.
Autoři podle Moravce vymezili tři rozvojové lokality. Jedna se nachází v okolí areálu teplárny u Okružní ulice. Druhé místo je v okolí budějovického vlakového nádraží, které nyní stát opravuje a v budoucnu se v okolí chystají další zásahy. Jako třetí lokalitu vybrali autoři studie okolí sportovního areálu Složiště.
„Právě Složišti se už nějaký čas věnujeme. Ta místa jsou důležitá, protože jsou majetkem města či naší teplárny, a tak je možné s nimi plánovat a později na nich také investovat. V budoucnu se tam může stavět. S tím souvisí i to, že se díky obchvatu zmírní počet aut přijíždějících do Budějovic. To území má velký potenciál,“ naznačil náměstek primátora Viktor Vojtko (STAN).
Podle architekta Krupauera má město zároveň možnost určit si limity pro případné investice ve vybraných místech. „Z oblasti, která byla historicky spíše průmyslová, se může přirozeným způsobem stát území s vyšší hustotou zástavby i volnočasovým vyžitím,“ navrhuje Vojtko.
Nejdříve Dubičný potok
Prvním signálem je projekt Dubičný potok. To má být úplně nová čtvrť sevřená mezi Rudolfovskou a Vrbenskou ulici. „Určitě to ale není věc, která se stane za rok. Město se tam musí zabývat třeba kapacitou školek a škol, která je napjatá. Byla by škoda ten potenciál nevyužít,“ dodal náměstek.
Podle Ivo Moravce bude důležité se věnovat takzvaným zeleným místům, ale radnice by měla do plánů zapojit i okolní obce.
„Na radě města jsme k tomu učinili jeden z prvních kroků, když jsme zadali, aby se studie překlopila do podkladů pro tvorbu vznikajícího nového územního plánu. Je třeba vyřešit, jak se jednotlivé návrhy rozpadnou na konkrétní projekty nebo jak s nimi naložit a rozjet je,“ uzavřel Moravec.
