Aby Novohradské hory dál zůstaly takové i pro další generace, setkalo se ve čtvrtek 170 odborníků či starostů na sympoziu Novohradské hory – krajina odolná i křehká. Konalo se na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
„Při odborných přednáškách se snažíme poukázat na hodnoty, na kterých záleží nám všem a je potřeba na nich zapracovat,“ připomněl Jan Kurz, člen spolku Krajina Novohradska a architekt. Podle dat se počet vzácných a chráněných druhů rostlin za posledních dvacet let snížil o sedmdesát procent.
Vznikne další česká CHKO? Novohradské hory si větší ochranu zaslouží, tvrdí spolek |
„To už bereme jako signál, že se něco špatného děje. Novohradské hory jsou velice významným územím z hlediska retence, vodou zásobují až šedesát procent Římovské přehrady. A bohužel kvalita vody jde také strmě dolů,“ podotkl Kurz.
Vodě, výzkumu a ochraně mokřadů se dlouhodobě věnuje i Iva Bufková z Národního parku Šumava. Pořadatelé jí věnovali jednu z přednášek.
„Šumava a Novohradské hory jsou si velice podobné. Ať už svými biotopy, vegetací, či činností člověka. I zde je ochrana vody nesmírně důležitá. Snažíme se tedy o to, abychom rychle neodváděli vodu z krajiny pryč, ale nestavíme zase například nádrže. Vytahujeme potoky z trubek do jejich původních koryt, vodu zadržujeme spíše přirozenými způsoby,“ vysvětlovala Bufková.
Jednou z možností, ne však jedinou a samospásnou, je na části území Novohradských hor vyhlásit chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Pod tímto statusem by se pak mohly lépe koordinovat kroky jednotlivých obcí v oblasti další zástavby území a ochrany přírody.
„Vždycky je to ale o lidech, co na daném území žijí, pracují a pečují o něj. Podle nás měly být Novohradské hory na tento seznam zařazené už dávno. To, že se o tom bavíme několik desítek let, dokazuje, že ta potřeba tu je, a v posledních letech narůstá. Důležitá je však debata všech zúčastněných stran,“ zdůraznil architekt, který sám v regionu bydlí.
Návrh na vyhlášení CHKO Novohradské hory, druhého nejvyššího stupně ochrany území po národním parku, v minulosti už dvakrát neprošel.
CHKO nám jenom uškodí, kontrují obce
Členové spolku a další odborníci jsou pro, aby Novohradské hory byly v CHKO, aby si česko-rakouské příhraničí rozkládající se mezi Dolním Dvořištěm a Novými Hrady nerozebrali developeři, jako se tomu stalo například na různých místech na Šumavě.
Tento status má však i své odpůrce, a to především v řadě dotčených obcí. Jednou z nich je i starostka Benešova nad Černou Veronika Zemanová Korchová.
„My starostové, kterých by se CHKO dotýkalo, tomu nejsme neklonění. Myslíme si, že současná legislativa je dostatečná. Ano, je třeba změnit zákon na ochranu krajiny, protože tam nedostatky jsou. Ale myslím si, že úředníků na ministerstvu a na krajském odboru životního prostředí je opravdu dost a mohou se dobře o tu krajinu starat. Stejně jako my, samosprávy,“ upozornila na sympoziu starostka.
Zátarasy středem náměstí, pošta v hraničním pásmu. Archeolog líčí, jak mizely vesnice |
Podle ní by CHKO obce jen poškodilo jak z hlediska finančního, tak i rozhodovacích práv.
„Novohradské hory jsou krásné, ale díky lidem, co tu žijí a hospodaří. My se opravdu snažíme v našich územních plánech dodržovat určité mantinely. Nestavíme na zeleném, stavíme v prolukách. A když se podíváte na šumavské Srní, které se rozrostlo o apartmány a penziony, tak my tohle nechceme,“ dodala.
Její kolega z Čížkrajic Petr Skamene už tak rázný nebyl. „Jestli CHKO ano, nebo ne, to si neodvažuji říci. Myslím si však, že v současnosti máme dost kontrolních nástrojů, abychom si vynutili způsoby hospodaření tak, aby byly šetrné pro přírodu. Bohužel celá záležitost je více o emocích než o věcné diskusi. Musíme najít spíše způsoby, jak dohromady skloubit život v Novohradských horách a ochranu přírody,“ zamyslel se starosta Skamene.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
