Součástí již prohlášené Rožmberské rybniční soustavy se nově stal i sypaný val přes rybník Dvořiště s trojicí mostů a oboustrannou lipovou alejí z poloviny 19. století. Dva ze tří mostů si zachovaly svou původní klenutou konstrukci, ale i železobetonový most z roku 1927, který nahradil jeden z původních klenutých mostů. Národní památkový ústav (NPÚ) val v Dolních Slověnicích u Lišova na Českobudějovicku označil za hodnotný příklad vývoje a modernizace technických staveb.
Nejdříve žádost
O tom, zda některý objekt rozšíří fond, rozhoduje ministerstvo kultury ve spolupráci s dalšími institucemi. „Ten, kdo chce navrhnout kulturní památku, napíše žádost na ministerstvo, které osloví památkový ústav, pověřenou obec, kam objekt spadá, a krajský úřad. Na základě našich odborných stanovisek ministerstvo následně vydá rozhodnutí o prohlášení, případně neprohlášení, za kulturní památku,“ shrnula standardní postup vedoucí oddělení evidence a dokumentace památek NPÚ Jana Štorková.
Zájem o prohlídky památek roste, hostů přibylo v Třeboni i na Hluboké |
Posuzovaných kritérií je celá řada, nestačí pouhé označení za „architektonicky významnou stavbu“. Vliv má třeba autentičnost, zachovalost nebo i vazby na historickou osobnost.
„Snažíme se hledat i další souvislosti, které mohou hrát roli. Zároveň se snažíme fond doplnit – například technických památek je méně a naopak městských domů máme spoustu. Takže při posuzování může hrát vliv i to, o jakou stavbu se jedná,“ přidala Štorková.
Výčet technických monumentů hned v lednu doplnil parní umělecký mlýn v Třeboni na Jindřichohradecku, který roku 1869 založil rod Schwarzenbergů. Nachází se v Novohradské ulici, nedaleko hráze rybníka Svět. Mlýn se nedočkal dlouhodobého provozu, už na počátku 80. let 19. století byl mlynářský provoz zrušen, později sloužil jako sýpka, skladiště a mísírna krmiv.
„Přesto zůstává významným technickým a kulturním svědkem své doby. Mlýn si uchoval řadu původních konstrukčních a technologických prvků a tvoří významný doklad technické stavební kultury takzvaného schwarzenberského slohu,“ ocenili památkáři.
Náhrobek Augustina Marka
Pod jejich ochranou je nově i další třeboňské dílo, které zájemci najdou na hřbitově u kostela sv. Alžběty. Náhrobek posledního opata třeboňského kláštera augustiniánů Augustina Marka z Bavorova spolu s významným duchovním připomíná i bohatou historii města. Kombinuje barokní náhrobní desku s reliéfem z 18. století a mladší klasicistní doplnění z 19. století.
Charakteristickou ukázku drobné sakrální architektury Hlubockých blat zástupci NPÚ vidí v návesní kapli Panny Marie Bolestné v Novosedlech na Strakonicku.
„Jednoduchá stavba se zvoničkou přirozeně doplňuje prostor návsi. Význam památky zvyšují dochované nástěnné malby v interiéru – výjimečné u tohoto typu staveb. Přestože jejich obnova nebyla ideální, zásah je reverzibilní a nenarušil historickou hodnotu objektu,“ popsala Štorková.
Jednoobloukový mostek přes potok Olšina ve stejnojmenné osadě na Krumlovsku byl postaven nejpozději v první polovině 19. století z místního lomového kamene. Autenticky dochovaná drobná technická stavba podle památkářů dokládá tradiční stavební technologie ve venkovském prostředí, a proto si zaslouží ochránit, stejně jako roubený dům ve Vrbicích na Prachaticku.
Jihočeský kraj má čtyři nové kulturní památky. Duhu i Kaplický potok |
Je mimořádně autenticky dochovanou ukázkou šumavské lidové architektury. Dochovala se řada historických prvků – roubení, trámové stropy, šindelová krytina, pavláčka, původní okna, dveře a kachlový sporák. Dům je jedním z posledních původních stavení v obci,“ zdůraznili památkáři.
Tvrz a panský dům v Mladějovicích, které byly dlouhou dobu zanedbané, se díky patnáctiletému úsilí a péči soukromých majitelů výrazně proměnily. Lucie a Bernard Durychovi obnovili historické konstrukce, sgrafita, vitráže i krovy, interiéry doplnili o dobové detaily a celý objekt oživili kulturním děním.
Dnes areál slouží jako umělecké centrum s ateliéry, výstavními prostory a místem pro plenéry. Tento projekt si vysloužil první místo v soutěži o Nejlépe opravenou kulturní památku Jihočeského kraje za rok 2024 a s tím spojenou odměnu 100 tisíc korun.
V soutěži uspěla také obnova glorietu v zahradě zámku v Němčicích u Volyně nebo renovace kaple Andělů Strážných ve Volyni na Strakonicku. „Hlavním kritériem hodnocení byla vysoká kvalita provedení obnovy a šetrný přístup vlastníků k památce.
Na jednotlivých projektech je vidět, že mají citlivý přístup ke kulturnímu dědictví a při obnově byla využívaná tradiční řemesla a technologie. Důležitý je i přínos pro komunitní a kulturní život místa,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast kultury Lucie Kozlová.
