Lavice zejí skoro čtrnáct dní prázdnotou. Chodbami se místo dětí prohání maximálně průvan a školní rozhlas vyzvání na pauzy jen pro pár učitelů, kteří z několika učeben vedou své hodiny.
Výuka na jihočeských školách se vrátila do stavu, jaký byl před sedmi měsíci. Kvůli koronaviru se opět přesunula výhradně do virtuálního prostředí. Tento týden jsou nařízené podzimní prázdniny. Je však pravděpodobné, že školy zůstanou zavřené i po 2. listopadu.
Učitelé tentokrát díky zkušenostem z jara zvládli přechod na distanční výuku o něco lépe, ale ani nyní se školám nevyhnuly zásadní problémy. S tím největším bojují hlavně základní školy, jimž v mnoha případech chybějí notebooky pro online výuku. Ministerstvo školství sice vypsalo dotace na pořízení potřebného vybavení, to ale kvůli velkému nedostatku na trhu chybí.
„V současnosti máme po výběrovém řízení a čekáme, kdy k nám notebooky dorazí. Už teď nám ve výuce dost citelně scházejí, protože učitelé využívají buď své soukromé počítače, nebo docházejí do školy a učí přes klasické stolní počítače,“ přibližuje situaci na strakonické ZŠ Povážská ředitel Tomáš Linhart.
Škola tak nedokáže zajistit techniku ani žákům, kteří doma nemají vhodně vybavené počítače.
„Momentálně pracujeme hlavně s programem Microsoft Teams,“ pokračuje dále Linhart s tím, že velká část výuky běží formou samostudia. „Je ale více než jasné, že dětem bude kontaktní výuka chybět,“ dodává.
Ještě hůře jsou na tom na ZŠ Hlinecká v Týně nad Vltavou, kde museli kvůli problémům s dodáním notebooků dokonce zrušit první výběrové řízení.
„Ministerstvo sice vyhlásilo dotační program, ale nezjistilo si, že notebooky na trhu vůbec nejsou. Už na jaře byli dodavatelé schopní školy zásobovat jen po jednotkách kusů. Nedávno jsme vyhlásili druhé výběrové řízení a budeme doufat, že počítače dostaneme alespoň do konce prosince,“ vysvětluje ředitelka školy Zdeňka Hájková.
V nouzi vybaví žáky tablety
Na novou techniku čekají také na milevské 1. ZŠ T. G. Masaryka, žáci by zde ale měli počítače dostat už v příštím měsíci.
„Dodavatele se nám podařilo sehnat, snad se mu povede dodržet termín. Je nám ale jasné, že za této situace je o tento typ zboží boj v celé Evropě,“ říká ředitel školy Martin Hrych a dodává, že škola má pro případ nouze připravené pro žáky tablety. Zároveň ale připomíná, že v případě slabého internetového připojení rodin je i sebelepší technika k ničemu.
S problematickou formou vyučování se potýkají také střední školy, které musely úplně zrušit praktickou výuku. Soustředí se tak hlavně na posílení teoretických znalostí žáků.
„Alespoň tak můžeme ve velmi omezené míře v praxích pomoci. Učitelé dětem posílají výuková videa týkající se probrané látky. V tomto kopírujeme doporučení ministerstva školství. Co si ale budeme povídat, naši studenti potřebují hlavně manuální praxi, ta se jen tak nedá nahradit,“ připouští ředitel Střední školy polytechnické (SŠP) v Českých Budějovicích Luboš Kubát.
Za pravdu mu dává také ředitel blatenské střední odborné školy Pavel Kotrouš, podle něhož online výuka v takovém případě nemá vůbec smysl. „Naši žáci vyrábějí plošné spoje, a ty si doma jen stěží vytvoří. Po návratu do škol budeme muset všechno pracně dohánět, ale uděláme všechno pro to, aby se to povedlo. Nic jiného nám v tuto chvíli ani nezbývá,“ přiznává Kotrouš.
V otázce online výuky ale mají střední školy alespoň trochu navrch. Právě v Blatné jsou učitelé vybavení notebooky už řadu let. „Zpočátku to byli jen učitelé informatiky, ale dnes už mají notebook všichni kantoři. Jsme schopní půjčit počítače i našim žákům. Máme pro ně asi dvacet kusů, které jinak slouží k praktické výuce,“ vysvětluje Kotrouš.
A podobně jsou na tom i na budějovické SŠP. „V září jsme dokoupili poslední kusy učitelům, kteří je ještě neměli. Pro děti jsme notebooky nekupovali. Už se ale na nás obrátili tři žáci, kterým jsme byli schopní poskytnout naše počítače. Na podobnou situaci jsme se připravovali už od září, takže jsme nakonec mohli plynule přejít do virtuálního prostředí,“ dodává Kubát s tím, že část učitelů vede distanční výuku přímo ze školy.
Stejně jako na jaře slouží i tentokrát 36 vybraných základních škol zaměstnancům integrovaného záchranného systému nebo sociálním pracovníkům a zaměstnancům škol. Zájem o ně je ale v tuto chvíli mizivý. Například v Milevsku chodili do školy na začátku týdne v průměru jen čtyři žáci. Obdobná byla situace i v Týně nad Vltavou.
„Pokud rodiče mohou, berou si raději ošetřovné, a to včetně zdravotních sester, které pak chybí v nemocnicích. Vidím to i u své dcery, která ve zdravotnictví pracuje. Spousta rodičů se pak po stránce vzdělávání dětem věnuje i po návratu z práce domů,“ podotýká ředitelka Hájková s tím, že dětem se ve škole věnují vychovatelé nebo asistenti. „Mohou si sem přinést věci na učení, ale není to v žádném případě klasická škola,“ dodává.