Zástavbu u Lipna prověří kraj, developer tam plánuje rodinné a bytové domy

  16:56,  aktualizováno  16:56
Luxusní bydlení v atraktivní přírodě u jihočeského Lipna. Takto developeři představují projekt, který posledních přibližně pět let připravuje soukromý investor pod názvem Viva Lipno. Po zásahu soudu ho prezentuje jako bytový komplex, zpočátku byl vedený jako rekreační. Záměr předložil Jihočeskému kraji pro řízení ke vlivu na životní prostředí EIA.

Komplex Viva Lipno se má rozkládat u břehu, kde stojí bronzová socha Lipenské víly. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Na levém břehu Lipna vyroste mezi Frymburkem a Lipnem nad Vltavou pás rodinných a bytových domů pro nejméně 504 obyvatel. S doprovodnými stavbami, jako jsou bazény, silnice, chodníky, a společenským klubem obsahujícím sál, restauraci a wellness.

„Veřejnost a dotčené orgány mohou zasílat písemné vyjádření ke krajskému úřadu do 30 dnů od zveřejnění oznámení,“ píše se ve zprávě z 20. října podepsané vedoucí krajského oddělení životního prostředí Marcelou Jirkovou.

Za projektem Vivo Lipno stojí investiční fond Nemomax. Areál zahrnující 15 rodinných domů a dalších budov se 168 bytovými jednotkami se rozkládá na ploše 4,5 hektaru, přičemž zastavěných má být 20 procent. Naplánovaných je 248 parkovacích míst, z toho 165 v podzemních garážích. Rodinné domy budou mít bytovou plochu až 150 čtverečních metrů.

Soud řeší spor developera a spolku. Podnikatel žádá 150 tisíc a omluvu

Podle dřívějšího vyjádření developerů budou sloužit solidním klientům pro investiční nebo takzvané druhé bydlení. Projekt od počátku stíhá kritika hlavně od ochránců životního prostředí a hydrobiologů. Pojmenování záměru jako rekreační bydlení nebo trvalé bydlení vyvolaly soudní spory, které zdržely stavbu o několik let.

Podle oponentů ji investor nazval bytovou výstavbou, aby se vyhnul zdlouhavému posuzování EIA, které letos Nejvyšší správní soud (NSS) přesto nařídil. „Pokud by investorovi formalistický přístup prošel, získali by další developeři návod, jak se vyhnout EIA,“ uvedl za žalobce biolog Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.

Připomínky zaslané do zjišťovacího řízení nakonec posoudí krajský úřad, který může projekt podrobit dalšímu znaleckému zkoumání. Jednatel společnosti Nemomax Jan Jedlička už před časem uvedl, že na projektu pracují od roku 2020.

„Po celou dobu jsme dbali na to, abychom připravili projekt, který bude v souladu s přírodou, zájmy místních obyvatel a potřebami obce Lipno nad Vltavou. Projekt tak splňuje veškeré požadavky orgánů státní správy chránících veřejné zájmy dle příslušných právních předpisů,“ zdůraznil Jedlička.

Rozhodnutí NSS nepovažuje za správné, neboť podle něj vytváří precedens, který stavebníky trestá za domnělé chyby úřadů a který přinese další prodloužení stavebních řízení v Česku.

Mezi negativní reakce naopak patří obavy o další zhoršení kvality vod jezera. Stavba podle hydrologů zničí přirozené pobřežní pásy, které fungují jako samočistící mechanismus.

Navzdory polemice se objevuje bytový komplex Viva Lipno už delší dobu coby atraktivní nabídka pro zájemce na stránkách samotného investora, což je ale u podobných projektů celkem běžné. Společnost Nemomax ale také v dokumentu pro kraj sama nevylučuje kumulaci vlivů na životní prostředí v souvislosti s dalšími okolními záměry rekreačních staveb.

Obec Lipno nad Vltavou, která projekt podporuje, proto loni modernizovala s pomocí kraje a zmíněné developerské společnosti čistírnu odpadních vod za 47 milionů korun. Z komplexu Viva Lipno má do ní odtéci dalších 39 tisíc kubíků splašků ročně.

Pás u Lipna chtějí zastavět desítkami bytů. Nejvyšší správní soud to zabrzdil

Podle některých odborníků nebudou nikdy dokonale vyčištěné od fosforu zaviňujícího tvorbu sinic. A co je podle biologů horší, je zastavování levého lipenského břehu resorty, které jen více přidusí pobřežní zemědělskou půdu.

Nebezpečí devastace krajiny si všiml i Jihočeský kraj, který si nechal zpracovat odborný dokument nazvaný Studie stavu a návrhu řešení pro vodní nádrž Lipno. Studie je už hotová, ale zatím není schválená zastupiteli a je neveřejná. Má mimo jiné řešit v oblasti odpadní vody, kanalizace a čističky vod.

Obavy z budoucnosti Lipenska má i hydrobioložka a tamní rodačka Monika Krolová. Další zástavbou podle ní mizí cenné biokoridory. „Všimla jsem si, že tu mizí obojživelníci, třeba žáby. Ze změn krajinného rázu mám strach. Snad vývoj ještě napraví krajská studie, kterou by se měli řídit politici a developeři,“ uvedla Krolová.