Pokud se potvrdí, že za srážku vlaků u Zlivi na Českobudějovicku může chyba člověka, bude ještě zřejmější, jak moc potřebné jsou na železnici další zabezpečovací systémy.

Na té mezi Českými Budějovicemi a Plzní dosud chybí evropský vlakový zabezpečovač známý pod zkratkou ETCS. Právě ten přitom mohl vážné nehodě, po které skončilo 35 lidí v nemocnici, zabránit.

49 fotografií

Stejně se k tomu vyjádřil i ministr dopravy v demisi Martin Kupka (ODS). „Tato nehoda ukazuje, že je třeba dál pokračovat v rozšiřování moderního zabezpečení, které je schopné lépe předcházet lidské chybě,“ uvedl.

Potvrdil, že na trati, kde došlo ke srážce, se počítá se zavedením systému až po roce 2030. To znamená nejdříve až zhruba za pět let.

Od začátku letošního roku funguje ETCS v takzvaném výhradním provozu na 622 kilometrech hlavních koridorů. Od příštího roku by měl být podle Kupky takto v provozu i na trase Praha - České Budějovice.

Koridor Budějovice - Plzeň, jehož součástí je i úsek u Zlivi, každopádně čeká postupná modernizace. Dříve se dostane na západočeskou část, následovat bude ta jihočeská. Třeba právě u Zlivi už je trať dvoukolejná, jinde je ale pouze jednokolejná, a právě to se má měnit.

Správa železnic (SŽ) začala na jaře hledat projektanta, který připraví kompletní dokumentaci pro přestavbu a zdvoukolejnění trati z Plzně do stanice Horažďovice předměstí. Mluvčí Nela Eberl Friebová za SŽ uvedla, že vlastní stavební práce na vytížené spojnici západních a jižních Čech se plánují v letech 2027 až 2030.

„Jejich výsledkem bude plně dvoukolejná trať pro rychlost až 160 kilometrů v hodině,“ popsala Friebová.

Uvnitř vlaku po čelní srážce. Hasiči ukázali záběry ze zásahu v RegioPanteru

Hrubý odhad nákladů na přestavbu trati je kolem 14 miliard korun. Tato část modernizace počítá s úpravou frekventované a většinou jednokolejné trati v Plzeňském kraji na více než 50 kilometrech.

Výstavba chybějící druhé koleje a narovnání současné trati čeká celý úsek od výjezdu z Koterova až do Nepomuku. Jízda vlakem mezi oběma městy se po přestavbě zkrátí až o dvanáct minut. Hodně využívaná jednokolejná elektrifikovaná trať je v současné době na hranici své kapacity, více vlaků tam není možné pustit.

Už před šesti roky řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda, že by mělo skončit období hlavních jednokolejných tratí. Uvedl přitom tehdy právě trať mezi Plzní a Budějovicemi, jejíž podstatná část je stále jen o jedné koleji. „Spojení mezi oběma krajskými městy by mělo být důstojné a komfortní,“ shrnul tehdy.

Současně s modernizací trati plánuje SŽ opravit na Plzeňsku stanice v Nepomuku, Blovicích, Nezvěsticích a Starém Plzenci, pro rekonstrukci počítají i s menšími zastávkami Jetenovice, Nekvasovy, Srby, Ždírec a vznikne nová zastávka v Horažďovické Lhotě. Všechny budou mít bezbariérový přístup.

Jihočeské části od roku 2030

Na hotovou západočeskou část má plynule navázat modernizace jihočeské. „Je rozdělená na dvě etapy. V roce 2030 předpokládáme odstartovat práce mezi Nemanicemi a Protivínem,“ uvedla mluvčí SŽ Eberl Friebová. Hotovo by mělo být o tři roky později.

Součástí této etapy je plné zdvoukolejnění celé trati, některé přeložky trasy navíc podle SŽ umožní zvýšit rychlost vlaků až na 200 kilometrů v hodině. To by znamenalo další zkrácení doby jízdy.

Bezmoc byla příšerná, nikdo nám nic neřekl, líčí příbuzná zraněného z vlaku

SŽ kromě modernizace železnice počítá také s rekonstrukcí stanic Hluboká nad Vltavou, Zliv, Dívčice, Číčenice, Protivín. „A také Putim, Písek a Písek město na odbočující trati,“ doplnila Friebová.

Pak je tu ještě druhá jižní etapa z Protivína do Horažďovic, která by měla začít v roce 2033 a podle současných plánů potrvá do konce roku 2035. „I v této části počítáme s tím, že modernizace povede ke zvýšení spolehlivosti vlaků, zkrácení jízdních dob a zvýšení komfortu pro cestující,“ vyjmenovala mluvčí.