Sedmiletý prvňák Lukáš už je přes dva měsíce doma. Učí se každé dopoledne s maminkou. I když mu chybí kamarádi a těšil se na paní učitelku, do školy ho rodiče v pondělí nakonec nepošlou. Má totiž půlroční sestřičku po operaci srdce, která patří do rizikové skupiny. Rodiče nechtějí riskovat nákazu novým koronavirem.
Lukáš je jedním z pěti tisíc budějovických žáků, kteří v pondělí nedorazí po dvouměsíční karanténě zpět do školy. V krajském městě se na první stupeň vrátí jen 37 procent dětí. Z více než osmi tisíc žáků tak přijde jen lehce přes tři tisíce z nich.
Ve zbytku kraje se podle průzkumu MF DNES čísla pohybují od 40 do 60 procent. Zbytek zůstane doma a bude se dále vzdělávat pomocí online výuky.
„Mezi školami drobné rozdíly jsou, ale nejedná se o žádný extrém. Obecně se dá říci, že do škol se vrátí mezi 25 až 50 procenty všech žáků. Větší zájem registrujeme ze škol, které dokážou zajistit žákům výuku od svých třídních učitelek,“ vysvětluje náměstek budějovického primátora Viktor Vojtko.
Například v budějovické ZŠ Oskara Nedbala v tuto chvíli počítají s výukou pro 220 dětí.
„Je to necelá polovina a ještě nedávno to vypadalo, že jich bude více. Rodiče ale pak zjistili, že to nebude klasická výuka, tak zájem opadl. Kdyby tomu tak nebylo, měli bychom problémy, protože s kapacitou školy jsme na hraně,“ říká ředitel Miroslav Poláček. Ředitelé totiž musejí zajistit výuku pro skupiny maximálně 15 dětí.
Koronavirus v Česku   |
Větší zájem však byl v ZŠ Pohůrecká, kde muselo vedení školy zastavit přihlašování už minulý čtvrtek.
„Naplnila se nám totiž celková kapacita. Rodiče pak volali a my si jejich děti psali jako náhradníky. Často si na to stěžovali, ale chceme jim vyjít vstříc. I proto jsme do výuky zapojili i vychovatelky a asistentky,“ podotýká zástupkyně ředitele školy Jana Trávníčková s tím, že od pondělí bude do školy chodit přes tři sta dětí v 21 skupinkách.
S podobou obnovení chodu škol však úplně nesouhlasí náměstek Vojtko. Podle něho je celková organizace velmi komplikovaná.
„V sousedním Rakousku mají systém střídání dětí, ale zároveň zajistí výuku úplně všem. Nejsem si úplně jistý, zda dobrovolnosti využijí děti ze sociálně slabých oblastí, které výuku potřebují nejvíce,“ upozorňuje Vojtko.
Bude to především hlídání dětí, říká ředitel školy
Na běžný provoz už je připravena také táborská ZŠ Zborovská, kam v pondělí nastoupí 200 žáků, což odpovídá menší polovině běžného počtu.
„Za současného zájmu bychom problémy s prostorem mít neměli, spíše se trochu obáváme, jak to bude s odchody dětí ze školy, aby se nám nehromadily u vchodu,“ reaguje ředitel školy Petr Vašíček.
Sám ale vidí v novém systému výuky nedostatky. Volil by raději variantu, ať přijdou buď všichni, nebo nikdo.
Vše o koronaviru
|
„Takhle to vnímám, že to bude především hlídání dětí. Stát potřebuje, aby se rodiče vrátili do práce, a my se o žáky postaráme,“ dodává Vašíček. Ročník se podle něj mohl dokončit formou online výuky. To bude dál část dětí plnit a druhá půlka udělá úkoly ve škole.
Na první stupeň ZŠ zřizovaných městem Tábor nastoupí 644 žáků z celkového počtu 1 470. Do devátých tříd pak 191 z 284. Do školek půjde necelých 500 dětí z 1 030.
Lehce nadpoloviční zájem je také o výuku v Písku, kde by na první stupeň ZŠ mělo podle údajů odboru školství docházet 54 procent z 1 878 dětí. Například na ZŠ Tomáše Šobra už teď vědí, že v pondělí přivítají 68 dětí ze 167 žáků, rozdělí je do sedmi skupin. S kapacitou školy tedy její vedení mít problémy nebude.
„Připraveni jsme i po stránce hygienických pomůcek, kterých nám radnice zajistila dostatek. Kvůli předpisům jsme nastavili pro skupiny harmonogram příchodů a odchodů do budovy školy tak, aby nám u vchodů nevznikaly hloučky dětí,“ vysvětluje ředitel školy Jaroslav Volf.
Učitelé také podle něho velmi dobře zvládli přechod na online výuku, kterou bude chtít škola částečně udržet i do budoucna.
Totožný přístup k využití moderních technologií má také Martin Hrych, ředitel milevské 1. ZŠ T. G. Masaryka, kam v pondělí dorazí v patnácti skupinkách bezmála 200 dětí z 330.
„Museli jsme změnit ze dne na den systém výuky, ale zvládli jsme to. Počítáme s tím, že po zklidnění situace se online výuka stane nedílnou součástí běžného vyučování na škole,“ věří Hrych.
Připravili výuková videa, kdyby přišla druhá vlna
Slabší účast naopak očekávají ve strakonické ZŠ F. L. Čelakovského, kam nastoupí v devíti skupinách 37 procent dětí prvního až pátého ročníku.
„Kapacitně nám to vyšlo úplně přesně. Máme také připravené na mnoha místech budovy nádoby s dezinfekcí a učitelé dostanou ochranné štíty. Horší jsme to měli s dálkovou výukou, u které v úvodu panoval trochu chaos. Děti, které zůstanou doma, budou nadále řešit své úkoly,“ podotýká ředitelka školy Jaroslava Kolesová.
Vysoký zájem o výuku hlásí z Prachatic, kam na ZŠ Vodňanská dorazí 80 procent z 200 dětí. Ředitelka Petra Sandanyová plánuje využít i prostor druhého stupně. „Pokud by se ale měli vrátit i starší žáci, tak nevím, jak bychom se vešli,“ přiznává.
Slušná účast na výuce bude také v jindřichohradeckých školách, kde očekávají účast téměř 60 procent z 1 360 žáků.
„My budeme mít 11 skupin pro 147 dětí z 275, takže jsme lehce nad polovinou. Organizačně bychom měli všechno zvládnout a hodně nám v tom pomohlo město, zajistilo ochranné pomůcky. Navíc se chystáme i na případnou druhou vlnu nemoci, takže jsme si velkou část výuky připravili svépomocí díky výukovým videím, které nyní také využíváme,“ popisuje ředitel ZŠ Jindřichův Hradec 2 Ladislav Chocholouš.
Větší organizační problémy nehlásí ani z krumlovské ZŠ Za Nádražím, kam z 339 dětí prvního stupně dorazí přes 45 procent.
„Počítáme jenom s tím, že učitelům přibude práce. Co se týče hygieny a provozu, plánujeme otevřít žákům všechny čtyři vchody, ať se skupiny nemísí. Zrušili jsme i klasické přestávky, žáci tak na záchod budou chodit o hodinách. Změny se dotknou také provozu jídelny, kde smí obědvat maximálně dvě skupiny naráz,“ říká zástupkyně ředitelky školy Dana Hoššová.