Přestože okruhů ubývá, platí, že v Jihočeském kraji je největší hustota motokrosových tratí v Česku. Nyní jich funguje sedm, kde se jezdí závody – Jinín, Kluky, Kaplice, Netolice, Nihošovice, Žár u Vacova a Bělčice u Blatné. K tomu je ještě zhruba deset tréninkových tratí, kde se pouze oficiálně trénuje. Mezi ty velmi oblíbené patří třeba Chlístov u Nadějkova na Táborsku.

Pro jihočeský krajský přebor se běžně využívají i místa kousek za hranicemi kraje, jako je Pacov, Votice nebo Horažďovice.

Časem ubylo z jihočeské motokrosové mapy okolo 25 tratí – a bývala to i významná závodiště. Třeba v Táboře-Klokotech se v červnu 1975 jel dokonce podnik mistrovství světa v motokrosu třídy do 125 ccm. „Vítězem byl Belgičan Gaston Rahier na stroji Suzuki. Závodu se účastnil i pozdější jediný japonský mistr světa v historii motokrosu Akira Watanabe,“ dohledal Evžen Zadražil, duše jihočeského motokrosu a dlouholetý vedoucí jihočeského motokrosového střediska.

13 fotografií

Rok předtím se tam jel i mezinárodní závod třídy 250 ccm a později ještě několik podniků jihočeského krajského přeboru. Následně trať musela ustoupit rozšíření táborské nemocnice i soukromé zástavbě.

Podobný osud potkal další táborskou trať, v místní části Čekanice. „Říkalo se tomu ‚v cihelně‘, dnes je areál zarostlý. Částečně na něm také vyrostly rodinné domy. Nejezdilo se tam dlouho, ale pořádaly se tam jedny z prvních klání v superkrosu tehdy ještě v Československu. Těsně před revolucí se tam konal domácí šampionát v superkrosu,“ přidal také bývalý jezdec Zadražil.

Užívám si vůni a zvuk motokrosu, tvrdí jeho duše na jihu Čech a šéf střediska

Další z věhlasných tratí byla ve Vimperku. Do tamní rokle se sjížděly tisíce diváků a rovněž přední závodníci. „V 60. letech se tam jezdily i slavné zimní přípravné motokrosy za účasti tehdejších mistrů světa startujících na strojích strakonické značky ČZ, jako například Belgičana Joela Roberta anebo Němce Paula Friedrichse. V dubnu 1973 přenášela Mistrovství ČSSR třídy 500 ccm přímým přenosem Československá televize,“ uvedl Zadražil.

Zajímavá historie se váže i k přírodní trati ve Vyšším Brodě. Měla velké převýšení a jeden typický znak. „Skoro vždy pršelo a většinou zvítězil ten, kdo dojel do cíle, což už se dnes v podstatě nevidí, protože by za takového extrému závody přerušili, nebo by se vůbec nekonaly,“ naznačil.

I další areály měly kdysi své pevné místo v jihočeském motokrosovém prostředí. Třeba v Kunžaku na Jindřichohradecku se jezdily závody přeboru Čech, což byla tehdy úroveň mezi mistrovstvím republiky a krajskými přebory. Trať se využívala i pro sajdkárkros. Nyní se tam parta nadšenců snaží obnovit po více než 30 letech slávu závodiště.

„Existovaly i jednorázové tratě, například Habeš u Strakonic, kde se dlouhá léta jezdily poměrně velké závody, zaměřené především na historické motocykly. Konaly se vždy na poli před zoráním na konci sezony, pokaždé trochu na jiném místě,“ poznamenal Evžen Zadražil.

Nejvíce tratí fungovalo v 80. letech minulého století, pak začaly postupně zanikat. Důvodem byli soukromé pozemky, ekologie, zástavby, ale také různí stěžovatelé, chalupáři a další. „Dříve byla jiná doba, motokros měl větší podporu. Když si někdo stěžoval, že mu kousek od baráku vrčí motorky, tak měl smůlu. Rozhodlo se, že se tam bude jezdit, a tak to bylo. Pro sport to bylo skvělé,“ potvrdil.

Od začátku 90. let také výrazně chyběla podpora ze strany Svazarmu (Svaz pro spolupráci s armádou, pozn. red.), který sdružoval spoustu dobrovolníků a vojáků. Těm za bývalého režimu nemuseli pořadatelé za jejich služby u tratí platit. „Rozpadl se i systém Dukel, Rudých hvězd a středisek vrcholového sportu, které špičkové jezdce velice dobře zajišťovaly,“ dodal.

Současné klasiky – Blanská kotlina a Jinín

Mění se také profily tratí. Ty jihočeské se vyznačovaly krásnými místy v přírodě, měly velké převýšení a byly i kvůli tomu náročné. Takové závodiště dnes už prakticky nemá šanci vzniknout. Když už, tak se na louce uměle vybuduje technická trať se skoky.

V kraji však zůstávají klasiky, jež mají svůj zvuk. Třeba Blanská kotlina u Kaplice je jednou z nejnáročnějších i nejstarších tratí u nás. Pořádají se tam republikové i mezinárodní závody, jezdily tam trénovat profesionální týmy z Rakouska.

Patří sem i Jinín, což byla původně zkušební trať strakonické značky ČZ. „V 90. letech ji měl v pronájmu německý podnikatel a závodník Willi Liebl, několikrát se zde jely i závody mistrovství světa v motokrosu a sajdkárkrosu,“ řekl Zadražil.

Velký vzestup zažívá trať v Klukách u Písku. Místo amatérských závodů jako před dvaceti lety se tam pořádají klání mistrovství republiky. „Hlavní zásluhu na tom má Josef Pekař a jeho tým MS Kluky. Netají se tím, že by k nim chtěli jednou dostat i závody mistrovství světa,“ okomentoval Zadražil.