Pomalu vyndává jeden z rámečků, který je tak ze tří čtvrtin plný medu. Položí ho na připravený tác a do ruky bere speciální vidličku. Tou pak postupně odvíčkovává stovky malých buněk na plástvi, na níž se vzápětí začne na slunci lesknout med.
Ani k tomu nepotřebuje včelařský oblek s typickým síťovaným kloboukem, včely jsou koncem května ještě klidné. Michal Hojda z Českých Budějovic na své chalupě ve Lhotě u Borovan začal včelařit teprve loni.
Nadchlo ho to natolik, že veškerý volný čas věnuje studiu, dojíždí na kurzy k odborníkům a plánuje rozšíření včelstev. A už má za sebou stáčení svého prvního medu.
„Nebylo ho zase tolik, co jsem předběžně počítal. Ale to je dané studeným květnem,“ říká 38letý Hojda, který jinak pracuje v českobudějovické nemocnici.
S chovem včel začal vlastně díky okolnostem. U chalupy po babičce jsou louky, spousta ovocných stromů, nedaleko stojí lípy a v rodině za rok spotřebují i patnáct sklenic medu. Tak proč to nevyužít?
„Dokonce jsme tu našli i knížku, kde se o každém stavení ve Lhotě něco krátkého píše. A u našeho statku stojí, že babičky praděda tu měl včelín. V září 1823 si pro něj zažádal o kus pozemku a od roku 1824 včelařil. Já jsem shodou okolností začal s včelami v roce 2024, tedy přesně dvě stě let potom, aniž bych to věděl,“ pousmál se Hojda.
Se svým novým koníčkem začal s knihou v ruce. Postupně se učil novým věcem. „Pak jsem se spojil s včelařským spolkem z Mladošovic, který spadá pod Český svaz včelařů, kde mi radil také předseda Miroslav Jelínek. Chodím ještě na kurzy na Dobrou Vodu k panu faráři Brožkovi a k chovateli včelích matek, panu Zemánkovi z Cepu. Také jsem využil finanční nabídky Jihočeského kraje, který granty pomáhá začínajícím včelařům. Letos chci právě z této dotace včelstva rozšiřovat dál,“ přibližuje Hojda své plány, podle kterých už bude brzy hospodařit s deseti včelstvy.
„Zkusil jsem už udělat i medovinu nebo svíčky“
Přibližně za měsíc ho čeká druhé vytáčení, to už by měl být med z květů lip, které rostou před chalupou od roku 1918.
Začínající včelař si sám na zahradě vybudoval dřevěný včelín. Tam si připravil jeden prosklený úl, kde mohou práci včel bezpečně pozorovat i děti a jeho syn Tonda, který mu pomáhá.
Své včelařství Hojda pojmenoval U Korunků. „Náš statek pochází už z roku 1508 a původnímu majiteli se říkalo Korunka. A tehdy jména přecházela ze statků i na obyvatele a obráceně, takže mému pradědovi se tu říkalo Korunka, i když se jmenoval jinak. Takže pokračujeme v rodinné tradici,“ vysvětluje.
Zatím plánuje medem zásobovat jen rodinu a popřípadě známé. Pokud by ho bylo víc, začne ho prodávat. Třeba na různých trzích v okolí.
„Zkusil jsem si už udělat i medovinu nebo svíčky. To ještě ale nebyl můj vosk a med. Ten budu mít až teď. Moje žena zase chystá dělat jelení lůj z panenského vosku a už vyráběla i mýdla. Pokud také o tyto věci bude zájem, rádi se podělíme,“ zmiňuje začínající včelař.
Jak mu jeho práce vonící medem, voskem, pylem a propolisem jde, mohou zájemci sledovat například na sociální síti Facebook nebo osobně ve Lhotě.
