Budějovice řeší, zda v MHD škrtat spoje, zdražit, či lákat cestující

  15:20
Dopravní podnik v Českých Budějovicích zažívá těžké období. Má málo řidičů, část zaměstnanců je ve stávkové pohotovosti. Do toho oproti době před covidem chybí miliony cestujících a náklady na jízdu rychle rostou. Úterní odborná konference v sále DK Metropol na téma budoucnosti MHD se tak dotkla i aktuální situace a možných řešení.

MHD v Českých Budějovicích zajíždí i do historického centra města. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Čísla mluví jasně. Ve srovnání s jarem 2019 a obdobím před covidem ubylo v budějovické MHD v pracovní dny 23 procent cestujících, kteří se zatím nevrátili. O víkendu je to o 14 procent méně. Počet spojů přitom za stejné období klesl o dvě procenta.

Také proto dopravní podnik (DP) zvažuje, zda bude ještě některé spoje škrtat. Ušetřil by, a ještě by mimo jiné nepotřeboval tolik řidičů, kteří firmě chybí. Možná také dlouhodobě zachová aktuální stav, kdy je právě kvůli nedostatku zaměstnanců od konce května omezený provoz na linkách 1, 3 a 9.

Šéf DP Slavoj Dolejš už od představenstva společnosti, kterou stoprocentně vlastní město České Budějovice, dostal za úkol připravit a předložit návrh možných změn v provozu MHD. „Nemůžeme svévolně seškrtat větší množství spojů, musíme to mít projednané s objednateli. Ale vzhledem k tomu, jak budou z veřejných rozpočtů mizet finance, je pravděpodobné, že na to přijde řeč,“ sdělil Dolejš.

Omezení spojů nevyloučil ani primátor Budějovic Jiří Svoboda. „Obracejí se na mne někteří občané a poukazují na to, že některé dopravní spoje jsou málo vytížené, vozy jezdí poloprázdné. Možná je jednou z cest také optimalizace některých spojů,“ řekl primátor.

Možností, jak řešit výpadky v příjmech, je také zvýšení cen jízdenek. K tomu ale podnik přistoupil už na začátku letošního roku, a tak to zatím není až tolik pravděpodobné. Na druhou stranu od loňského podzimu do současnosti už dal podnik o 10 milionů korun více za naftu, než tomu bylo předtím. A pro DP je zde i hrozba nárůstu cen elektřiny a plynu od roku 2023.

Další možností je pokusit se chybějící cestující dostat zpátky do MHD. Předpoklad byl, že se ve velkém vrátí kvůli drahým pohonným hmotám, což se ale úplně nestalo.

Vyhrazených pruhů je jen 2,5 kilometru

Pomoci by tak mohla další preference hromadné dopravy ve městě, například formou nových vyhrazených BUS pruhů.

„Jejich celková délka je nyní 2,5 kilometru, linkami MHD přitom pokrýváme 111 kilometrů,“ porovnal Dolejš. To znamená preferenci jen na více než dvou procentech. I proto Dolejš zmínil, že pruhy sice dobře fungují, ale mnohdy se stane, že pak stejně autobus či trolejbus skončí jinde v koloně.

Do debaty na konferenci se zapojil i Jiří Borovka, bývalý šéf Jikordu (Jihočeský koordinátor dopravy). Zdůraznil, že je potřeba mít představu o směřování dopravy ve městě na dalších 20 až 30 let.

„Nemůžeme se spoléhat jen na to, že ji zachrání obchvat. Je nutné udělat jednoznačné politické rozhodnutí o tom, zda chceme preferenci MHD,“ uvedl.

Pokud se tak stane, tak je třeba cestující k jízdě motivovat hned několika kroky. Mezi nimi je třeba i zásadně více vyhrazených pruhů, které zrychlí a zpřesní provoz hromadné dopravy.

Už dříve se hovořilo o tom, že by mohl být třeba na Pražské třídě, také směrem na velká sídliště a vzniknout by mohla i rychlá linka na trase Máj – nádraží. To za předpokladu, že bude fungovat nová severní spojka.

„Pak by měla být MHD pestrá a atraktivní. To znamená propojená třeba s cyklo a lodní dopravou,“ zmínil Borovka, který už ve městě lodní dopravu provozuje. Účastníci konference se shodli, že je třeba usilovat i o změnu myšlení cestujících a ukázat jim výhody proti jízdě autem.

Tento problém je totiž celorepublikový. Za dva roky doby covidu přestoupilo 13 procent Čechů při cestách do práce z veřejné dopravy na automobilovou. Vyplývá to z výzkumu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem. „Ukázal se velký vliv automobilové dopravy při cestách do práce. Prudký nárůst zaznamenala i práce z domova,“ doplnila Danuše Strnadová z UJEP.

Autor: