Počasí předpoví s jistotou pět dní dopředu. Nepřítelem jsou bouřky

  9:58
Navštívili jsme pobočku meteorologů v Českých Budějovicích, která funguje už přes 55 let. Dnes jsou meteorologové schopni předpovědět počasí s vysokou mírou jistoty na pět dnů. S každým dalším dnem úspěšnost výrazně klesá. „Stoprocentně však nejsme schopni předpovědět ani na další den,“ říká meteoroložka Eva Plášilová.

Dnes jsou meteorologové schopni předpovědět počasí s vysokou mírou jistoty na pět dnů. S každým dalším dnem úspěšnost výrazně klesá. „Stoprocentně však nejsme schopni předpovědět ani na další den. Problémem jsou zejména bouřky, u nichž není nikdy jisté, kde a kdy se vyprší,“ myslí si Eva Plášilová. | foto: Petr Lundák, MF DNES

Je to jeden z mála dvorků na jižním okraji Budějovic, na němž není zahradní bazén nebo stůl s lavičkami. Místo nich jsou na trávníku podivné krabice stojící na nožce.

Jedna z nich měří za krajské město teplotu, další vlhkost a malá budka válcovitého tvaru pro změnu kontroluje úroveň radioaktivity. Na střeše patrové přístavby původně jednopodlažního domu v místní části Rožnov jsou další, starší přístroje. Tak vypadá ve zkratce zahrada budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Téměř všechny přístroje zaznamenávají mrazy, bouřky, povodně i dlouhé vlny veder. Je to jen výčet několika nebezpečných přírodních jevů, které jedna ze sedmi poboček ústavu od svého založení v polovině 60. let monitoruje. Kromě extrémních stavů však sleduje i aktuální počasí, předpovídá jeho vývoj a díky hydrologickému oddělení dokumentuje dění týkající se vody na území Jihočeského kraje.

Fotogalerie

K tomu pomáhají desítky meteorologických stanic. „Data a výsledky měření z těchto stanic jsou pro nás všechny základem. Bez nich by nemohla fungovat ani běžná předpověď počasí,“ říká klimatoložka Eva Kalná.

Se svými kolegy ale nejsou na monitoring sami, po kraji mají desítky dalších pozorovatelů. „Jsou to vesměs dobrovolníci, kteří doplňují 24 našich zaměstnanců. Snažíme se postupně veškerá měření automatizovat,“ vysvětluje ředitel pobočky Pavel Polcar.

Vyhodnocování naměřených hodnot probíhá právě v kanceláři klimatologů. „Na konci měsíce děláme ze získaných dat výstupy. Můžeme díky tomu také zjistit, zda se klima v Česku mění. Když se podíváme do záznamů z doby před 50 lety, vidíme i zde teplé zimy. Lidé mají tendenci si spíše pamatovat sněhově vydatnější roky,“ podotýká Kalná a ukazuje údaje z poloviny sedmdesátých let. 

Zároveň ale přiznává, že poslední zimy jsou skutečně mírnější. „Je to vidět i na množství srážek, které byly za uplynulý prosinec jen na 75 procentech dlouhodobého normálu. Ani leden nevypadá o moc lépe,“ krčí rameny Kalná.

Vyhlídky na únorové srážky a teploty mají na starost její kolegové z předpovědního centra pobočky, kteří musejí být na dvanáctihodinové služby připraveni v půl šesté ráno. 

Každý den 40 až 50 předpovědí

„Je to docela rušné. Máme nachystaný harmonogram, v kolik máme jakou předpověď poslat svým zákazníkům. Připravujeme denně okolo čtyřiceti až padesáti předpovědí, v zimě je navíc posíláme i do lyžařského areálu na Zadově nebo silničářům,“ popisuje svůj běžný den meteoroložka Eva Plášilová.

Na jednom z monitorů jí mezitím probíhá smyčka radarových záznamů srážek nad Evropou, další obrazovka ukazuje aktuální hodnoty z meteorologického balonu nebo situaci nad oblastí střední Evropy zobrazující momentální stav počasí. Mezitím si na čtvrtém monitoru otevírá jednu z map předpovědního modelu Aladin.

„Aladin je asi náš nejpoužívanější model, rozhodně ale ne jediný. Pracujeme také s německými nebo britskými. Pokud jsme stále nerozhodní, sáhneme i ke kanadskému nebo jinému zahraničnímu modelu,“ pokračuje Plášilová. K předpovědi na území Jihočeského kraje tak pomáhají i modely předpovídající počasí pro celé kontinenty.

„Kromě toho nám sdělí i hromadu dalších údajů. Ale nenapíše nám, jestli bude polojasno nebo přeháňky. To musíme sami vyčíst,“ říká její kolega Jaroslav Hintermüller, který se meteorologii věnuje více než 45 let. „Dříve jsme žádné modely neměli a řídili jsme se hlavně zkušenostmi. Jenže to se samozřejmě odrazilo na úspěšnosti předpovědi, která byla o dost nižší,“ dodává.

Dnes jsou meteorologové schopni předpovědět počasí s vysokou mírou jistoty na pět dnů. S každým dalším dnem úspěšnost výrazně klesá. „Stoprocentně však nejsme schopni předpovědět ani na další den. Problémem jsou zejména bouřky, u nichž není nikdy jisté, kde a kdy se vyprší,“ myslí si Plášilová. 

S tím souvisí možnost předpovídání povodní, které mnohdy umí překvapit i samotné meteorology a hydrology. „V případě povodní jsme v kontaktu i s hráznými a správci přehrad. V takových situacích máme nejvíce napilno, pak jsme tu prakticky nepřetržitě,“ vysvětluje hydroložka Kateřina Štěrbová.

Kromě sledování hladin a průtoků řek a potoků na desítkách stanic hodnotí i celkovou zásobu vody v přírodě. Zejména pak v zimních měsících, což se týká sněhu. „Letos je to však v tomto ohledu dost slabé. S vodou ve sněhu jsme pro konec ledna na pátém místě od konce za posledních 50 let, co se týče objemu,“ probírá se posledními ukazateli Štěrbová.

Právě oddělení hydrologie tvoří základ pobočky. „Původně tu byla malá kancelář, kde pracovali pouze čtyři lidé. Meteorologie se připojila až kolem roku 1980,“ podotýká Polcar s tím, že díky relativně čistému vzduchu v kraji nemají ani úsek ochrany ovzduší.