Aktuálně hejtmanství pracuje na konkrétní představě, jak by rozšíření možnosti studia v tomto ohledu vypadalo. Už nyní je však jisté, že pokud změny skutečně nastanou, budou platit od školního roku 2024/2025.
„Zatím nejsme pevně rozhodnutí a spíše si chceme ověřit, jestli je tato strategie správná. Neradi bychom se dostali do pozice Prahy či Brna a řešili v našem kraji problémy s počtem středoškolských míst. Chceme se také připravit ještě předtím, než by s podobným návrhem přišlo ministerstvo, ať nemusíme na poslední chvíli dohánět nedostatky,“ vysvětluje náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma.
Podle něho není za současné situace vhodné navyšovat kapacity na gymnáziích tak, aby kraj vyhověl požadavkům ministerstva na rozšíření všeobecného vzdělávání.
„V minulé dekádě se hodně tlačilo technické vzdělávání a teď se spíše přikláníme k tomu všeobecnému. Cesta lycejních tříd po kraji by mohla být řešení,“ doplňuje Klíma s tím, že bude měsíc připravovat analýzu, kterou pak vyhodnotí.
V současnosti je na jihu Čech už jen několik odborných škol, které možnost studia na lyceu nabízí. Jednou z nich je Střední průmyslová škola automobilní a technická v Českých Budějovicích, kde ho otevírali teprve v roce 2021. V prvním ročníku jej navštěvovalo lehce přes 20 žáků, letos do prvního ročníku nastoupilo okolo třicítky dětí.
„Žádný převis jsme ale neměli. Otevřít lyceum jsme chtěli hlavně kvůli směřování automobilového průmyslu, kde se stále více prosazují digitální systémy nebo řídicí autonomní systémy. Běžné studijní obory máme postavené tak, že by se do nich tato oblast už nedala zavést. Navíc na nás v tomto ohledu tlačila i společnost Škoda Auto, která chtěla, abychom měli více absolventů se všeobecným vzděláním,“ přibližuje ředitel školy Jan Šindelář.
Samotného jej ale překvapuje iniciativa kraje s ohledem na to, že řízení o otevření lycea na škole trvalo čtyři roky. „Moc tedy nerozumím, proč se najednou vedení kraje do otevírání tohoto typu studia pouští. Obecně takový krok vítám, ale otázkou zůstává, zda budeme ve stejné situaci i za několik let, kdy bude demografická křivka opět klesat,“ uvažuje Šindelář.
Ze stejného důvodu si přínosem takového rozhodnutí není jistý ani Ladislav Honsa, ředitel Střední odborné školy ekologické a potravinářské ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku. Tam lyceum poprvé otevřeli v roce 2005. Od té doby studium sice funguje nepřetržitě a v posledních letech je kapacita bezpečně naplněná, nicméně v minulosti byl zájem velmi kolísavý.
„Nejhorší to bylo mezi lety 2012 a 2018. Trochu se obávám, aby nás něco podobného nepotkalo i po roce 2026, kdy má ubýt až třicet procent deváťáků oproti letošnímu roku,“ upozorňuje Honsa.
V Budějovicích lyceum i zrušili
Zároveň by podle něj krok kraje podpořil odchod žáků na vysoké školy. „Je třeba vychovávat i středoškoláky s odborným zaměřením. Všichni nemohou jít na vysokou školu. Řada firem hledá právě takové absolventy a maturanti z lycea zpravidla nemohou nabídnout takové oborové znalosti,“ doplňuje. Zároveň si však lyceum na škole chválí, často mu podle něho uchazeči dávají přednost i před gymnáziem.
Opačnou zkušenost ale měli v minulosti například na Střední škole polytechnické v Budějovicích, kde lyceum fungovalo osm let. „Snažili jsme se jej udržet, ale před deseti lety jsme celý obor zrušili, protože o něj nebyl dostatečný zájem. Už jej nemáme ani v našem rejstříku,“ tvrdí ředitel školy Luboš Kubát.
Stejnou praxi potvrzuje i náměstek Klíma, podle něhož se právě v krajském městě vyprofilovala oborově zaměřená gymnázia, která v konkurenci lyceí uspěla.
„Naopak v Táboře technické lyceum na Střední průmyslové škole strojní a stavební uspělo i přesto, že ve městě je humanitně zaměřené gymnázium. Ale osud budějovických lyceí je jeden z důvodů, proč si nejprve zpracujeme analýzu, zda má cenu jejich počet navyšovat,“ objasňuje.
Nyní školy se všeobecným vzděláním v kraji navštěvuje asi osm tisíc žáků. Na čtyřletá gymnázia se v posledních letech hlásilo 1 500 uchazečů ročně a v přijímacím řízení uspělo okolo 40 procent.