Osm povídek je ze současné doby a zcela reálných, kromě jediné. „Pouze ta s názvem Kocourek je trochu fantasy. Hlavní hrdiny pojí určitý strach ze života nebo nějakých událostí. Pro mě je to návrat z přechodu mladého člověka do dospělého života, což je vždy komplikované. A v tomto období má nebo měl každý z něčeho strach,“ přibližuje autor.
Podle gusta influencerky. Budějčanda vydala knihu s procházkami městem |
Čtenáři se však bát nemusejí. „Povídky jsou většinou nadějné, přestože každý pocit strachu zná. O titulu knihy jsem dlouho přemýšlel a věřím, že neodradí,“ tvrdí.
Mrvíkovy příběhy jsou anonymní a inspiraci k nim čerpá nejčastěji v běžných životních situacích. „Rád poslouchám příběhy druhých. Stává se mi, že se s někým bavím a už mi v hlavě skáčou náměty. S vlastní fantazií je pak dotvářím. Rozšířilo se mi díky tomu vnímání,“ líčí.
Důležité je si vše co nejdříve poznamenat, než myšlenky zapomene. Využije klidně i poznámky v telefonu nebo kus papíru. Následně příběh rozvine.
„Nepíšu na jeden nádech, vracím se k tomu. Příběh se mění i s tím, jak ho píšu. S sebou v hlavě ho všude nenosím, ale třeba při neformálních rozhovorech stačí jedna věta, která mi úplně zazvoní v uších a musím ji do toho zapracovat. To už se mi stalo několikrát,“ dodává.
Konzultuje jen ženské postavy
Svá díla s nikým nekonzultuje. Až na výjimky. „Některé povídky jsou z pohledu ženy. Proto jsem oslovil kamarádky, které mají rády literaturu, jestli by se takto chovaly ženy. Když mi to posvětí, tak mě to uklidní. Známý autor Ray Bradbury tvrdí, že když člověk píše, tak se má do postavy vcítit a žít její život. O to se snažím, bez ohledu na pohlaví,“ má jasno.
Od povídek a básniček na základní škole nebo gymnáziu ušel Mrvík ve svém koníčku velkou cestu. Od psaní měl pauzu na vysoké škole, když zakládal rodinu a následně i při startu podnikání. Profesí účetní a daňový poradce před čtyřmi lety vydal sbírku povídek s názvem Jsme zde, abychom byli šťastní.
Bombardování i život v sirotčinci. To je Budějovické století spisovatele Štiftera |
„V obou případech jsem chtěl čtenáře pobavit a třeba je také inspirovat. Už se mi párkrát stalo, že některým moje příběhy dokonce pomohly v jejich životech, což beru jako velké ocenění,“ zdůrazňuje.
Mrvík zažil také několik živých čtení. „Když jsem vydal první knihu, tak jsem si splnil sen. Měl jsem ji v ruce, ale říkal jsem si – co dál. Ještě hezčí byla setkání se čtenáři, jejich reakce mě naplňovaly,“ hlásí.
Strach ze srovnání obou knih budějovický autor nemá. „Mají podobné náměty. Na tu první přirozeně zazněla kritika. Některá mě mrzela, ale zároveň i posouvala dál. Nelze si to brát osobně. Doporučení znělo, že bych mohl psát filmové scénáře nebo divadelní hry, což je také zajímavé,“ přidává.
První kniha byla vydána v nákladu 500 kusů, stejné množství se následně dotisklo. Druhé dílo autora, který při čtvrtečním křtu zároveň oslaví 58. narozeniny, už vychází rovnou v nákladu tisíce kusů. Již nyní ho lze pořídit online v knihkupectví Kosmas.
