Skládku už v Lišově nikdo nechce. Tak komentoval záměr na její rozšíření starosta města na Českobudějovicku Pavel Dvořák (SNK Lišovsko). Hluku a prachu od nákladních vozidel a odlétávání jemných materiálů, jako jsou igelitové sáčky, do okolí si místní vytrpěli už dost.
Podle starosty je stavba problematická i s ohledem na územní plán, který s dalším rozšířením už nepočítá.
To potvrzuje i Radek Boček, který pro Lišov zpracovává územní plány a jejich změny. Areál skládky se dělí na dvě části, jednu provozuje společnost FCC a druhou firma CLAY CB. Plánované rozšíření se má týkat území mezi nimi. Kapacita by se tím měla zdvojnásobit na 350 tisíc metrů krychlových.
Pokud všechno bude pokračovat podle plánu firmy, skládka vydrží do roku 2035. „Spor je o tom, jestli rekultivace znamená zasypání skládky, ozelenění, vytvoření nějaké vodní plochy, aby to vypadalo krajinně hezky. To tvrdíme my. Anebo rekultivace je, že nejdřív 15 let budu skládkovat a potom tři roky rekultivovat. To tvrdí logicky její provozovatel,“ upřesnil Boček.
Firma FCC napadla u krajského soudu jednu ze změn územního plánu. Ten nyní řízení pozastavil a čeká na přezkum krajským úřadem.
Rozšíření skládky odmítají i lišovští občané. „Když tu žijete dlouho, tak si některých problémů ani nevšimnete. Je to stejné, jako když jsme tady měli frekventovanou dopravu, najednou se postavil obchvat, a až potom zjistíte, že je tu klid. Když tady žijeme se skládkou, tak občas vnímáte zápach, že na některých místech létají odpadky. A najednou získáte pocit, že to může skončit, ale ono to pořád nekončí,“ komentoval Václav Flíček.
Občanům by se vrátily poplatky
Proti skládkování v Lišově je také Pavel Martínek, který bydlí nedaleko areálu. „Jakmile se otočí vítr, tak se v našich domech nedá žít. Omezuje nás to v pobytech venku, nemůžeme větrat dětské pokojíčky. Žijeme v lokalitě, kde vyrostlo za deset let dalších sto domů a všechno jsou to víceméně rodiny s malými dětmi. Zápach je opravdu velký a pytlíky, které uletí ze skládky, potom sundáváme z plotů. Ale to nikoho asi nezajímá,“ posteskl si.
Skladování odpadů v minulosti přinášelo do městského rozpočtu nemalé finance, aktuálně už za to dostává jen asi třetinu původní částky a zbytek si bere stát.
„Ani ty peníze už pro to město nejsou tak zajímavé, abychom přesvědčili občany, že bychom tam povolili další skládkování,“ řekl starosta Dvořák. Město pracuje na stavební uzávěře, jež by rozvoji skládky mohla výrazně zamezit.
Rozšíření skládky nechceme, zní z Lišova. Radnice už neslyší ani na poplatky |
Poplatky městu zmínil i projektový manažer FCC Jaroslav Šťastný. „Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2024 odvedla skládka městu 230 milionů korun na poplatcích,“ shrnul. Částka navíc prý nečítá dalších třináct let od roku 1998, kdy firma poplatky platila. „Troufám si říct, že mluvíme minimálně o 300 milionech, které město získalo,“ odhadl.
Pokud se skládka nerozšíří, město už nebude dostávat žádné poplatky a zvýší se jí i náklady na likvidaci odpadů, které bude třeba z Lišova odvážet jinam. „Náklady na přepravné se pro město zvýší zhruba o tři miliony,“ doplnil Šťastný. Město v současnosti dává devět milionů za likvidaci odpadu.
Skládku v Lišově se podařilo uhasit. Proč hořelo, se zatím neví |
Starosta připouští, že nelze vyloučit znovuzavedení poplatků za svoz odpadu. Ten místním zrušili v roce 2023 a činil 600 korun. „Určitě se k tomu budeme muset nějak postavit. Víme, že pokud se tady přestane skládkovat, tak ty poplatky budeme asi muset znovu zavést,“ dodal.
Tématem veřejného projednání byla i spalovna ZEVO, jejíž odpady na skládku v budoucnu možná poputují. Podle Šťastného to ale nebude popílek či reakční zbytky. Ty se musí skladovat na speciálních skládkách.
„Druhý odpad, který vzniká při spalovacích procesech, je struska, škvára a popel, který při výstupu ze ZEVA přejde přes vodu,“ vysvětlil manažer FCC Šťastný.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
