Až statisíce kaprovitých ryb ročně táhnou z nádrže Lipno do horní Vltavy. Vytlačují zde původní pstruhy, kteří jsou důležití pro rozmnožování kriticky ohrožené perlorodky říční.
Jak zabránit nežádoucí migraci ryb a pomoct tak záchraně vzácné perlorodky, zjišťovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Během uplynulých čtyř let testovali na řece mezi Novou Pecí a Pěknou různé typy bariér a vyhodnocovali jejich účinnost. Dnes zkušební bariéry z vody odstraňují, do konce roku chtějí představit nejúčinnější řešení.
„Jako nejlepší mechanická zábrana vyšly plastové ploty, které jsou dostatečně funkční a také odolné. Pokud nejsou vyšší průtoky vody, zadrží sto procent ryb. Jejich nevýhodou je, že se zanáší a musí se několikrát týdně čistit od spláví,“ říká ichtyolog Milan Muška z Biologického centra AV ČR.
Vědci proto porovnávali mechanickou zábranu i s elektrickou bariérou, která odrazuje ryby pomocí elektrických impulzů.
„Toto řešení může být na řece celoročně a dá se vypínat a zapínat ze břehu. Ladili jsme nastavení elektrického pole tak, aby fungovalo jak na malé, deseti až dvaceti centimetrové oukleje, tak na až pětkrát větší boleny. Před bariéru jsme také instalovali senzory, které vypnou bariéru, když polem projíždějí vodáci,“ popisuje Muška.
Chování ryb u bariér vědci sledovali pomocí akustické kamery, která funguje na principu sonaru, a také pomocí dalších vizuálních podvodních kamer.
„Z našich výsledků vyplývá, že nejlepším řešením bude kombinace obou bariér, jak mechanické, tak elektrické. A to v závislosti na sezonnosti migrace ryb a hydrologickou situaci v toku,“ dodává Muška.
Pro finální bariéru vybrali místo nad mostem u Pěkné. Tady bude prototyp sloužit i během příštích dvou až tří let. Přípravu finálního opatření už zahájila Správa Národního parku Šumava, která program na záchranu perlorodky říční iniciuje.
Perlorodka říční je evropsky významný a kriticky ohrožený druh sladkovodního mlže. Kdysi se vyskytovala na mnoha místech, často až ve statisícových koloniích. Kvůli znečištění, lidským zásahům do řek a nevhodnému hospodaření v povodí však vymizela většina její populace po celé Evropě. V České republice dnes přežívá jen zlomek perlorodek v několika málo potocích a řekách. Nejvíce jich je právě v jižních Čechách.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz