Návrat zvěře je tak dobrým důkazem toho, že pandemie nemusí mít na všechny jen negativní dopad. Příroda využila období lockdownu, aby se znovu nadechla. Platí to také o velmi plachých druzích, které se jinak frekventovanějším cestám a místům obloukem vyhýbají.
„Zvěř ztratila na své plachosti i ostražitosti, pohybuje se i v místech, kde se předtím ukázala jen zřídka. Například v části obce Láz u Schwarzenberského kanálu lidé viděli přímo na turistické trase dva vlky,“ vypráví Martin Hrbek, starosta Nové Pece.
A neplatí to jen o větších šelmách. Z hlubokých lesů se přesouvají do blízkosti osad například i sovy, které se jinak od lidí drží na kilometry daleko. Na cestě do osady Jelení Vrchy, kde starosta bydlí, byl podle jeho slov opakovaně spatřen losí samec a dva týdny poté ve stejném místě dokonce pět losic najednou.
Podle Hrbka jsou místní na zvěř poměrně zvyklí, ale takovéto změny nejsou běžné a lidé si jich v poslední době všímají víc než kdy jindy.
„Je to znát hlavně na srnkách, ty vždy reagovaly velice rychlým úprkem do krytu, ale teď odcházejí pomaleji,“ myslí si jeden z místních lesníků Pavel Štětina a dodává, že nedochází k úplné ztrátě plachosti, zvěř je jen klidnější a reaguje pod menším stresem.
Dokládají to i jiná místa na Lipensku. Na Vítkově hrádku prý lišky chodí až ke zřícenině. „Když si stoupnu na schody hradu a počkám si, večer se jí dočkám,“ popisuje místní historik Aleš Novák.
Podle jeho slov tam několikrát za zimu zavítal i vzácný a chráněný tetřev, který se nenechal vyplašit ani zapískáním. Je tedy vidět, že zvěř využívá nízkého počtu návštěvníků ke svému prospěchu a ve větší míře začíná objevovat nová území k životu.
Podle předsedy Turistického spolku Lipensko Jiřího Mánka ovšem nedošlo k prudkému nárůstu počtu divoké zvěře. Je podle něj jen více vidět. „Až se turisté opět vrátí do zdejších lesů, zvířata se zase stáhnou,“ domnívá se.