Při prohlídkách Kvítkova dvora hraje návštěvníkům na varhany sám majitel

  11:28
První zmínky o panském statku, který nyní stojí na okraji Českého Krumlova, sahají do 14. století. Jiří Faltus ho získal v restituci v 90. letech. Areál opravuje a zve do něj návštěvníky.

Nedaleko zámecké zahrady v Českém Krumlově stojí opomíjená, avšak významná památka. Kvítkův dvůr pojí se zámeckým areálem nejen alej vzrostlých památných stromů, ale především společná část historie.

První zmínky o panském statku se objevují už ve 14. století, své vrcholné éry se dočkal za vlády Schwarzenbergů, kteří vilu s přilehlými budovami vlastnili téměř 170 let.

„V roce 1750 daroval kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu dvůr své manželce Marii Terezii, přičemž v tomtéž roce začala rozsáhlá přestavba dvora podle projektu Josefa Fortiniho,“ přibližuje současný majitel Kvítkova dvora, lékař Jiří Faltus.

Část schwarzenberského panství získala rodina Jiřího Faltuse ve dvacátých letech minulého století. „Dědeček pracoval jako správce statků hrabat Esterházy. Za první pozemkové reformy hrabata přišla o řadu majetku, nepotřebovala už tolik správců a dědeček přišel o práci. Ale mohl se ucházet o některý ze státem zabavených statků. Protože se však nepodílel na rozvrácení Rakouska-Uherska, nebyl politicky zasloužilý, nemohl dostat statek s úrodnou půdou,“ vypraví.

Ze tří nabízených si Faltusův dědeček vybral právě Kvítkův dvůr. „Koupil ho převážně na dluh a jen co ho splatil, zabavili ho komunisté,“ pokračuje Faltus.

Soudruzi na historickém statku hospodařili jinak. Podle Faltuse byli relativně rozumní, ale jejich počínání neslo negativa.

„Půdu zúrodňovali prosazovanými umělými hnojivy, kravský hnůj nevyužívali. I ten ale bylo potřeba někam dát, takže ho hromadili na přilehlý kopec. Postupem času byl opravdu velký a vyprodukoval tolik močůvky, že zasáhla vzdálený pramen pivovaru Eggenberg,“ popisuje. Po této příhodě prakticky skončila zemědělská éra Kvítkova dvora.

Statek musel opustit veškerý hospodářský dobytek vyjma koní. „Když jsem objekt přebíral, dozvěděl jsem se, že tu mohu mít neomezený počet hospodářských zvířat – pokud ovšem budou všechna vycpaná,“ žertuje správce objektu.

Sám připouští, že konkurenceschopné zemědělství by dnes na památkově chráněném dvoře kvůli technologickému pokroku nemohlo fungovat. Místo stáda krav se dnes na přilehlé louce pasou tři koně.

Zvláštností fresek jsou optické klamy

Kvítkův dvůr získali Faltusovi zpět po restitucích na začátku 90. let. „Opravy byly velice náročné. Státní statkáři v roce 1980 zrestaurovali fresky v malovaném sále a vyměnili podlahu, kterou jejich předchůdci v 50. letech poničili. Vilu totiž tehdy používali jako sklad obilí,“ zmiňuje. Díky dotaci ministerstva kultury má už většina budov v areálu nové střechy včetně dochované původní renesanční sýpky.

Zrenovovat by však potřebovala i červenobílá fasáda budov. „Jen co vyhraju v loterii, tak se do ní pustím. Nejlepší by bylo, kdyby si na sebe dokázal Kvítkův dvůr vydělat sám výtěžkem z prohlídek a pořádaných akcí. Nyní sem přicházejí spíše dvojice při procházce. Já je sice provedu, ale je to úplně jiný výnos, než když někam přijede 30 lidí,“ míní.

V současnosti jsou veřejnosti přístupné obnovené zámecké prostory při komentovaných prohlídkách. Při nich si návštěvníci prohlédnou mimo jiné výmalbu v hlavním sále, která je vrcholným dílem malíře Jakuba Františka Prokyše, dokončeným v roce 1757.

„Výzdobu sálu Prokyš pojal jako iluzivní architekturu s průhledy do venkovského prostředí a romantické krajiny s hlubokou perspektivou. Strop otevřel výhledem do modré oblohy, na jejímž pozadí se odehrává například dramatický příběh hrdličky lovené dravcem,“ líčí průvodce.

Zvláštností jedinečných fresek jsou stavebně podložené optické klamy, které navozují iluzi většího a otevřeného prostoru. Stěny sálu navíc dokonale odrážejí zvuk, což způsobuje akusticky optimální tvar sálu. Jeho stěny totiž nikde nesvírají pravý úhel.

Točna se má přiblížit ke dvoru

Prohlídky navíc obohacuje ukázka nádherné akustiky prostřednictvím varhan, které ovládá sám Jiří Faltus. Nasát jedinečnou atmosféru zdejších prostor mohou lidé při koncertech, možný je i jejich pronájem pro uspořádání soukromé oslavy či svatby. Díky možnosti vypůjčení kostýmů se mohou dětští oslavenci proměnit v princezny a prince.

Prohlídky zámecké vily startují každý všední den kromě čtvrtka v 17:15 a o víkendech ve 14 a 15:30 hodin. Za hodinovou prohlídku zaplatí dospělý návštěvník 150 korun. Studenti a senioři mají vstup za stokorunu a děti do 15 let mohou přijít zdarma. „Ideální je vždy zavolat předem pro případ, že se v sále koná koncert či svatební obřad,“ připomíná Faltus.

Do jaké míry ovlivní návštěvnost Kvítkova dvora očekávané přemístění otáčivého hlediště od letohrádku Bellarie za zámeckou zahradu, protože výbor UNESCO požaduje její navrácení do historické podoby, je těžké odhadnout.

„Především se tady zvýší hlučnost. Momentálně je otáčivé hlediště od dvora vzdálené jeden kilometr vzdušnou čarou. Podle záměru města by mělo být přiblíženo na 400 až 500 metrů. Znamenalo by to zvýšení akustického tlaku na čtyřnásobek. Zároveň přibude dopravní zátěž,“ obává se majitel.

Autor: