Lesníci na východním okraji Jindřichohradecka sice mají stále plné ruce práce s likvidací následků kůrovcové kalamity, ale po dlouhé době mohou říci, že je pohroma u konce. 

Z krajiny okolo Dačic zmizely desítky hektarů smrkového porostu. Náhradou jsou v tomto případě holiny nebo mladé stromky. Jenže právě obnažená krajina ukrývá obrovské nebezpečí pro celý region, který se začne v příštích letech přehřívat.

6 fotografií

Jedním z hlavních viníků je kůrovec, který se postaral o výraznou proměnu přírody na Dačicku. V konečném důsledku se mohou lidé připravovat na zásadní proměnu klimatu v okolí, což může vést k dalším problémům s udržením vody v krajině.

„Chladicí efekt a vytváření mikroklimatu pomocí stromů v regionu teď chybí. Máme tu buď holiny, nebo mladé porosty, jež nedokážou les ani zdaleka nahradit. Odpar vody z mladých stromků je několikanásobně menší než z lesa, který tím může celý region ochlazovat,“ vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí v Dačicích Lukáš Skořepa. 

Voda se rychle odpařuje

Podle něj hraje velkou roli také zemědělská půda, které je na Dačicku okolo poloviny všech ploch.

„Když pak vedle ní vzniknou holiny nebo zde budou pouze mladé porosty, může to velmi výrazně ovlivnit mikroklima v regionu. Odpar je v takových lokalitách rychlý a intenzivní, což jen prohloubí problémy se suchem,“ doplňuje Skořepa.

Momentálně je situace v nejvýchodnější části kraje relativně dobrá a dlouhodobé sucho, které panovalo na mnoha místech jižních Čech, částečně ustoupilo. To se ale všechno může podle meteorologů v krátké době změnit.

Z jehličnatých lesů v okolí Dačic zbylo na mnoha místech už jen několik borovic.

„Stačí, aby několik týdnů nepršelo, a situace se může obrátit k horšímu. Velmi důležité je, aby v takovém případě odpařená voda zůstávala v regionu. I v nejsušších a nejteplejších letech se v lokalitách s rybníky běžně stávalo, že v jejich okolí občas zapršelo,“ připomíná Petr Lett, vedoucí oddělení hydrologie budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. 

Na možnosti udržení dostatečných zásob vody už se zaměřuje také vedení Dačic. Představitelé města očekávají, že se klima bude postupně měnit a sucho bude postupovat z jihu Moravy k nim. S předstihem proto pracují na údržbě přírodních nádrží.

Místo smrků sázejí duby

„V posledních měsících jsme začali s odbahňováním rybníků a připravujeme i vybudování několika nových. Co se týče zastavěných ploch ve městě, na nová parkoviště používáme širokospárovou dlažbu nebo na ně dáváme zatravňovací tvárnice, aby se dešťová voda mohla vsáknout. Zaměřujeme se také na budování vsakovacích nádrží, jímek na vodu nebo přepadů,“ jmenuje starosta Dačic Karel Macků (KDU-ČSL) s tím, že podél Moravské Dyje, která městem teče, nově vzniká i několik tůní.

Ani to však podle klimatologů nemusí k odvrácení změny mikroklimatu stačit. Ubývající a usychající lesy totiž podle dlouhodobého měření od roku 1990 ztrácely schopnost zadržovat vlhkost. Plochy, kde byl dříve zelený porost, se kvůli tomu daleko více ohřívají.

„V kombinaci s ornou půdou, které je v regionu přes polovinu všech ploch, je situace pro Dačicko stále horší. V současnosti se hodně mluví o produkci oxidu uhličitého, ale podle mě to není hlavní příčina změn. Daleko větší problém vnímám v tom, jak vypadá krajina z pohledu porostu,“ hodnotí klimatolog Jan Pokorný, ředitel třeboňské společnosti Enki zabývající se mimo jiné hospodařením s vodou v krajině.

V současnosti se rozsáhlé holiny zalesňují, a to převážně sazenicemi dubu. Jenže podle Skořepy to bude trvat ještě minimálně 20 až 30 let, než mladé doubky začnou plnit funkci lesa. 

„Je to skvělá dřevina, jenže problémem je, že nahrazujeme smrkovou monokulturu pouze duby. Ty ohrožuje invaze bekyně velkohlavé, jejíž housenky dokážou zlikvidovat všechny listy na stromě. S tím se funkce lesa opět výrazně snižuje,“ upozorňuje Skořepa.

Na pozoru by se tak měly mít další regiony v Jihočeském kraji, a to i tam, kde se zdánlivě problém s kůrovcem nevyskytuje. 

„Stačí, aby bylo opět trochu víc sucho, a smrky začnou být oslabené. Dačicko je v tuto chvíli bezesporu nejvíce zasaženou oblastí v kraji, ale podle mě se všichni na jihu Čech obávají, že je dostihne podobný osud. Lesníci tvrdí, že invaze kůrovce může s horkým počasím dorazit kamkoli a nepůjde s tím nic moc udělat,“ nabízí Pokorný nepříliš povzbudivou prognózu.

Nejhorší situace s kůrovcem je momentálně kromě Dačicka také v okolí Písku a Milevska a ve větším se objevuje také na východním okraji Táborska, které navazuje na silně zasaženou Vysočinu. Významné problémy hlásí také z okolí Týna nad Vltavou, Třeboně a na východním okraji Českých Budějovic.