Prakticky nikde na území Jihočeského kraje neexistuje oblast, v níž by nebyly lesy v nějaké míře zasažené kůrovcem. Drobný brouk se dostal i do nejnižších nadmořských poloh a lesníci s ním bojují všemi možnými prostředky. S větší podporou by mohli počítat také od ministerstva zemědělství, které před dvěma týdny přislíbilo daleko větší dotační podporu, než doposud nestátním vlastníkům lesa nabízelo.
„Ministryně financí Alena Schillerová uvolnila ještě pro letošní rok 1,5 miliardy korun na boj nestátních vlastníků lesa s kůrovcem a na obnovu lesů. Právě ta je v tuto chvíli nejvíce důležitá, proto se podpora bude koncentrovat hlavně sem,“ prohlásil minulý týden na tiskové konferenci po jednání vlády ministr zemědělství Miroslav Toman s tím, že na jaře příštího roku by mohla přibýt další miliarda.
Podle něho je jedním z nejvíce zasažených regionů i Jihočeský kraj a dotace mají pomoci hlavně drobným vlastníkům lesů, kteří na současnou chvíli nejvíce doplácejí.
Jedním z nich je Josef Pekárek, který v Borku u Dačic hospodaří na sedmi hektarech. Kůrovcová kalamita se ho dotkla do takové míry, že o drtivou většinu svých smrkových lesů přišel.
„Moc už mi toho nezůstalo a když se podívám na sousední lesy, nikdo tady na tom není o moc lépe. Tam, kde ještě loni stály zelené stromy, jsou dnes obrovské holiny. Jenže s tím toho zatím moc dělat nemůžeme, protože na obnovu nemáme dost peněz. Stát sice slibuje přidat miliardy, ale zatím nikdo neví, jak bude pomoc vypadat. Ke všemu ty peníze dostaneme stejně až s téměř ročním zpožděním, než se všechny žádosti vyřídí,“ myslí si Pekárek a zdůrazňuje, že lesníkům se mělo pomoci hned po začátku kalamity.
Velké nebezpečí vidí v tuto chvíli v nedostatečné obnově lesního porostu tam, kde jsou po kácení rozsáhlé holiny. Na jejich místech vysazuje mladé a převážně listnaté stromky, které před okusem chrání oplocením. Od příštího roku navíc bude mít možnost si zažádat o krajské dotace na stavbu oplocenek, čehož má v plánu využít.
„Na konci června zastupitelstvo schválilo dotační podporu na stavbu oplocenek soukromým lesním vlastníkům. V současné chvíli se podoba podpory stále ještě řeší. Finální verze programu není ještě hotová, to bude pravděpodobně jasné až na začátku října,“ vysvětluje Jiří Roubík z Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu s tím, že ve chvíli, kdy se program vyhlásí, mohou žadatelé začít s pracemi na oplocenkách.
Žádosti o dotace pak budou moci podat příští rok, kdy budou mít práce hotové. „Teprve pak se budou všechny žádosti vyřizovat. Samozřejmě je stále možné, že se pravidla mohou změnit, ale vše směřujeme k tomuto modelu,“ dodává Roubík.
Ani to však soukromé lesníky moc neuspokojuje. Někteří z nich argumentují tím, že pro získání dotací budou muset podle zkušeností z jiných krajů splňovat celou řadu kritérií, která je v některých případech takřka nemožné dodržet. Problém je hlavně se sazenicemi, které do oplocenek mohou sázet.
Žádosti o dotace doprovází složitá administrativa
„My nejspíš v té době nebudeme mít vhodné sazenice s listem původu. Potom nemá smysl o dotace hned na jaře žádat. Očekávám, že s tím budeme mít velký problém, protože máme nasmlouvaného dodavatele a už teď víme, že nebude schopný naší poptávku pokrýt tak, abychom měli na dotaci nárok,“ podotýká místostarosta Velešína Jiří Růžička, který už podobné problémy v obecních lesích v minulosti řešil. Dodává, že na vytěžených místech zůstanou do té doby holiny.
Sám postrádá konkrétní metodiku a koncepci, s jakou by ministerstvo mělo situaci řešit. „Měli by zasednout odborníci a říci lidem, co s lesy mají dělat. Je tu spousta malých vlastníků, kteří se diví, jak rychle jim lesy mizí. Pokud se budou zase sázet smrky, čeká nás opět kalamita,“ stěžuje si Růžička.
Několik kroků ministerstva navíc lesníci vidí jako kontraproduktivní. Například schválený odklad kácení souší a zalesňování podle Pekárka některé lesníky motivuje k tomu, aby nezasahovali vůbec.
„Nikdo pak nepozná, zda se jednalo o čerstvě napadené stromy, které se podle nařízení mají kácet přednostně, nebo starší zaschlé, které mohou počkat. Řešením by byla cílová odměna za udržovaný les nebo alespoň za snahu jej udržet,“ má jasno Pekárek.
V loňském roce bylo na území Jihočeského kraje vytěženo celkem 1,76 milionu kubických metrů kůrovcového dřeva. Jedná se o třetí největší číslo v republice hned po Moravskoslezském kraji a Vysočině, která je kůrovcem zasažena nejvíce. Dohromady se v celé republice vytěžilo přes 13 milionů metrů krychlových napadených dřevin.