Lidé od Křemžského potoka brání historické jezy, povodí je chce upravit

  17:12
Původně měly bránit úniku pevných nečistot do Vltavy, kterou pluly vory. Kamenné stupně při ústí Křemžského potoka na Českokrumlovsku mají teď podle záměru zprůchodnění toku zmizet, což se nelíbí hlavně místním pamětníkům.

Autoři studie projektu dotovaného z peněz Evropské unie tvrdí, že kamenná kaskáda brání migraci ryb.

Na obranu historických stupňů se postavil například majitel přilehlé malé vodní elektrárny a místní rodák Václav Kalkuš. Zdůrazňuje, že zboření takové památky, která rybám nikdy nepřekážela, by byl barbarský počin. 

Pět uměle vytvořených kamenných prahů tvoří na potoce nádhernou scenerii, kterou si často fotí turisté mířící k nedaleké zřícenině Dívčí kámen. Spolu s kamennými prahy by tak zmizela unikátní atmosféra, již obdivovali už naši předci. Jako první o sporu informoval Český rozhlas.

„Říkalo se tomu špery. S mojí elektrárnou to nemá nic společného, ale s demolicí absolutně nesouhlasím. To dílo je nádherné, lidé si ho fotí. Nevěřím, že zboření jezů výrazně změní život v potoce. Mělo by se to řešit jinak,“ tvrdí sedmašedesátiletý Kalkuš.

Jako majitel přilehlého pozemku se Kalkuš náhodou zúčastnil přímo na místě projednávání projektu zprůchodnění potoka, podle něhož mají zmizet všechny překážky v jeho korytě včetně jezů. Po schůzce rozeslal deseti institucím výzvu k obraně kamenné kaskády.

Také podle starosty Křemže Josefa Troupa nebyly tyto zábrany nikdy překážkou pro ryby. Podotýká, že to věděli už stavitelé jezů v předminulém století, kteří tato díla s citem zaváděli a pečovali o ně. Splavnost Vltavy od Českého Krumlova až do Prahy udržovali právě díky podobným zábranám proti splachování sedimentů z přítoků do hlavního řečiště. 

„Znám to místo dobře, už jako kluk jsem ho obdivoval a ryb tady bylo vždycky hodně. Jestli teď ubývají, není to vinou migračních překážek, ale chemikálií. Je mi líto, že se ničí stavby, které naši předchůdci pracně budovali a na které jsme i dnes hrdí,“ míní Troup.

Úpravy za miliony korun

Samotné úpravy Křemžského potoka dlouhého 30 kilometrů zahrnují i další práce za desítky milionů korun, všechny kvůli zlepšení jeho průtočnosti. S těmi místní lidé většinou souhlasí. Kamenné stupně ale nechtějí ztratit, protože do jejich potoka patří.

Celý vývoj teď sledují také památkáři z českobudějovického územního pracoviště, jejich vliv je ale slabý, protože nejde o zapsanou památku. V okolí se mezitím objevují neoficiální informace, že kamenné stupně pamatující ještě projektanta splavnění Vltavy Adalberta Lannu se někomu vlivnému zřejmě zalíbily.

Zjitřenou atmosféru na Křemežsku teď uklidňuje investor a zadavatel projektu – státní podnik Povodí Vltavy.

„V současnosti teprve zpracováváme studii proveditelnosti, která navrhne technické řešení zajištění migrační průchodnosti úseku. Samozřejmě, že se bude projednávat s dotčenými orgány a vlastníky pozemků. Je předčasné říkat, že kamenné stupně budou zbourány, či nikoli. Snahou je nalézt vhodný způsob úpravy šetrný k okolí,“ vysvětluje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.