Úředníci musí rozhodnout, jaký veřejný zájem je silnější. Zda ekonomický, to znamená stále větší spotřeba těchto materiálů na stavby, nebo péče o životní prostředí a pohoda místních obyvatel.

Množství připomínek podala veřejnost k záměru společnosti České štěrkopísky otevřít nový dobývací prostor v katastru Krašlovic. Chce těžit poblíž Vodňan na místě, kde je v záplavovém území Blanice kvalitní zemědělská půda.

Plocha těžby má pokrýt 70 z celkově zabraných 100 hektarů polí. Výtěžnost bude čtvrt milionu tun štěrkopísků ročně s předpokládanou činností na 20 let. „Záměr počítá s následnou rekultivací místa a vytvořením rekreačních jezer,“ přiblížil nedávno mluvčí společnosti Petr Dušek.

Těžební firma už dobývá štěrkopísek u nedaleké Čavyně, kde ložisko dochází. Připomíná, že z její suroviny se staví hlavně jihočeské dálnice. K novému dobývání u Krašlovic se snesly desítky převážně negativních stanovisek. Kromě odboru životního prostředí kraje to byly námitky od okolních obcí, spolků, policie i od odborníků z Jihočeské univerzity (JU).

Firma plánuje u Vodňan těžit štěrkopísek, ve kterém mohou být stopy zlata

Podle názoru Fakulty rybářství JU je místní rybniční soustava napájená z Blanice, jejíž kvalita vody vinou těžby štěrkopísků stále klesá a může zničit rybí obsádky. Záměr je totiž situovaný do nivy řeky, kde lužní porosty fungují jako přírodní čistička.

Zastupitelé Krašlovic, Skočic a Vodňan odmítli těžbu kvůli umístění v záplavovém území. Podle nich dojde k ohrožení místních obyvatel a k významnému snížení retenční schopnosti krajiny. „Potřebné pozemky stále vlastní soukromníci. Plánované protipovodňové valy mohou zavinit jejich zaplavení,“ myslí si starosta Krašlovic Josef Schwarz.

Odbor životního prostředí kraje zase upozorňuje, že záměr odporuje územnímu plánu Vodňan a má nepříznivý vliv na úbytek zemědělské půdy, která je naším národním bohatstvím. Podobné námitky poslali také ochránci přírody, včelaři nebo společnost Senres Invest budující na přítoku Blanice z bývalého mlýnu penzion pro postižené nervovými chorobami a Parkinsonovou nemocí. „Plán je v rozporu s potřebami klidu našich klientů,“ napsalo vedení firmy. Policie i obce zároveň namítají, že k zamýšlené těžké dopravě nejsou v okolí vhodné silnice.

„Záměr musí projít kompletním řízením EIA, což předpokládá i veřejné projednávání,“ přiblížila Marcela Jirková, vedoucí oddělení IPPC a EIA na krajském úřadě.

U Ševětína chtějí těžit dvacet let

Druhým projektem, u kterého právě pokračuje takzvaná velká EIA, je otevření těžby stavebního kamene u obce Kolný na Českobudějovicku. Mocné ložisko navazuje na lom u Ševětína a je známé od 19. století. Padne mu za oběť téměř 24 hektarů lesa, který tvoří 65 procent celé předpokládané dobývací plochy.

Záměr zveřejnila už před několika lety největší jihočeská těžební společnost Kámen a písek, která dobývá stavební kámen na okraji Ševětína. Protože tento lom postupně končí, chce přesunout aktivity jihovýchodně od městyse. Podle průzkumů se v lokalitě nacházejí desítky milionů tun zásob, těžba má pokračovat nejméně dalších 20 let.

Počáteční oznámení společnosti vyvolalo množství připomínek od obyvatel, spolků i některých sousedních obcí. V Ševětíně dokonce vzniklo před dvěma lety referendum s požadavkem na přesun drticí linky na kámen dál od zástavby směrem ke Kolnému. Hlasovalo se i o změně územního plánu ve prospěch těžební společnosti. Podle jejího mluvčího Petra Duška většina hlasujících pokračování těžby za určitých podmínek podpořila. „Některé připomínky jsme zohlednili,“ ujistil Dušek.

Byznys s lomy. Firma chce rozšířit těžbu u Budějovic, místní jsou proti

Ačkoliv Lišov, pod který Kolný spadá, nemá k těžbě námitky, negativní stanoviska trvají třeba u obce Mazelov ležící při hranici dobývacího území. Zdejší obyvatelé mají strach z úbytku spodní vody, těžké dopravy nebo sucha a emisí. „Naše námitky, které jsme podali před rokem a půl na kraj, trvají,“ řekl místostarosta Mazelova Jiří Chýna.

Na problémy hlavně s odlesněním poukázali v závěrečném posudku EIA odborníci. „Vzhledem k celkové rozloze lomu je odlesnění s vlivem na mikroklima hodnocené jako lokálně nepříznivý jev,“ píší v dokumentu a zároveň upozorňují, že lesní dřeviny slouží také k zachytávání oxidu uhličitého coby nežádoucího produktu průmyslové činnosti.

Takové odlesňování podle nich odporuje strategii Národního akčního plánu adaptace na změny klimatu. Podle Marcely Jirkové z krajského úřadu toto řízení trvá a mělo by zahrnout i veřejné projednávání.